„Já myslím, že bychom neměli vstupovat z politických důvodů, že bychom měli vstupovat z ekonomických důvodů. Veřejnost není dostatečně informována o pozitivech a negativech vstupu do eurozóny,“ řekl po schůzce Babiš.
„Myslím, že by bylo dobré udělat nějaké kontrolní lidové referendum, například v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017,“ uvedl ministr financí. „Reprezentovalo by to názor lidí a nestálo by to skoro žádné peníze,“ argumentuje Babiš.
Na dotaz iDNES.cz, co by se dělo, kdyby lidé odpověděli „ne“, tedy opačně, než když spolu se vstupem do EU kývli na to, že Česká republika euro přijme, odvětil, že jsme se ale nezavázali, kdy euro místo české koruny zavedeme.
ČR podle něj podmínky pro to, aby mohlo jít do eurozóny, plní, protože snižuje zadlužení i deficit, ale ekonomika není podle něj na euro připravena a v eurozóně je nejistota, jak do dopadne Řeckem. „Určitě nebudeme rozhodovat o žádném termínu. Pro mě je hlavně neznámá to Řecko,“ uvedl Babiš. Euro podle něj není zárukou růstu HDP.
„Po vstupu do eurozóny bychom museli během čtyř let zaplatit 51 miliard korun do fondů a garantovat až dalších 400 miliard korun. A v této fázi, kdy eurozóna není schopna vyřešit Řecko, tak to není v této situaci téma,“ uvedl už tento týden na sněmu Hospodářské komory.
Sobotka: Referendum může být pouze o termínu přijetí eura
Nápad s nezávazným referendem odmítl předseda vlády. „Dělat nezávazné referendum je hodně zvláštní,“ řekl Sobotka. „Nevím, co je to nezávazné referendum. To může být anketa, to může být telefonické dotazování. Myslím, že pokud by se dělalo v nějaké otázce referendum, tak by to mělo být referendum závazné, abychom si nedělali z občanů legraci,“ uvedl Sobotka.
Připomněl, že v koaliční smlouvě je uvedeno, že koalice nebude stanovovat termín přijetí eura. Podle Sobotky tedy ani není o čem dělat referendum v tomto volebním období. Až na opakovaný dotaz iDNES.cz připustil, že v budoucnu by přece jen všelidové referendem mohlo být, ale ne tom, zda euro „ano“ či „ne“. „Referendum může být pouze o termínu,“ uvedl předseda vlády.
Výhody přijetí eura podle něj převažují. Setkání k euru u prezidenta pokládá za užitečné. „Měli bychom více mluvit o přínosech a rizicích přijetí eura, dosavadní veřejná debata je v naší zemi slabá, málo odborná a hodně polarizovaná,“ napsal předseda vlády v tiskové zprávě.
Ani jedna ze tří vládních stran podle něj euro neodmítá. Rozdíl je v názoru na otázku tempa příprav k jeho přijetí. Připouští, že v ČSSD i v ANO jsou na přijetí eura různé názory. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se účastníci setkání v Lánech shodli, že je třeba veřejnosti vysvětlovat plusy i negativa vstupu do eurozóny.
Pro rychlé přijetá eura není ani centrální banka a „ne“ euru by nyní řeklo 69 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který byl zveřejněn v květnu. Češi jsou nejskeptičtější ze zemí, které se euro zavázaly přijmout (více zde).
Vláda koncem dubna schválila novou strategii působení v Evropské unii, v níž datum přijetí eura nestanoví. Upozorňuje ale, že Česko by se mělo aktivně účastnit nynějších změn eurozóny právě proto, že se vstupem do Unie zavázalo euro přijmout. Termín vstupu do eurozóny by měl být stanoven před rokem 2020.
ODS: Výjimku z povinnosti přijmout euro a referendum
Babišův nápad s nezávazným referendem kritizoval tají šéf opoziční ODS Petr Fiala. „Ještě v lednu 2014 Andrej Babiš s eurem neměl problém, dnes o něm chce vyhlašovat nezávazné referendum. Nezávazné zřejmě kvůli tomu, že sám dobře ví jaký bude výsledek. Občané euro odmítnou, ale pan Babiš ho chce ve skutečnosti přijmout, protože vyhovuje jeho byznysovým zájmům. ODS dlouhodobě požaduje jednorázové, ale závazné referendum, jehož výsledek bude muset vláda respektovat,“ uvedl Fiala.
ODS také na sobotním kongresu kritizovala i snahu prezidenta Zemana urychlovat přijetí eura Českou republikou. Strana přijala usnesení, že před případným přijetím eura musí být referendum. Ještě lepší by ale podle občanských demokratů bylo vyjednání výjimky z povinnosti euro v ČR někdy přijmout (více zde).
Technicky je v ČR možné přijmout euro podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020. O vstupu do eurozóny totiž bude nejdříve rozhodovat nový kabinet vzešlý z voleb v roce 2017. Následně koruna musí dva roky setrvat v systému směnných kurzů ERM II.