Myslí si to generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Kolář. Zrychlení dosavadní maximální rychlosti tak může přijít až se stavbou nových vysokorychlostních tratí. S těmi se ale počítá nejdříve mezi lety 2030 až 2050.
"Je snadnější připravovat traťový úsek na vyšší rychlost od počátku, než zvyšovat rychlost na již dříve zmodernizovaném úseku," uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Na současných koridorech by bylo třeba zrušit přejezdy a všechny je nahradit mimoúrovňovým křížením, a navíc kompletně vyměnit zabezpečovací zařízení.
O zvýšení traťové rychlosti na některých vybraných úsecích železnice začal vážně uvažovat resort před rokem, kdy nechal zpracovat vyhlášku stanovující dopravní řád drah.
Úspora na trase z Prahy do Brna? Čtyři a půl minuty
Projekt na zvýšení traťové rychlosti mezi Blažejovicemi a Nezamyslicemi na trati mezi Brnem a Přerovem se dostal do ministerského koncepčního materiálu sektorových strategií. Úprava současného bezmála 40kilometrového jednokolejného úseku na dvoukolejnou trať měla vyjít na 24 miliard korun.
Nyní už ale správa železnic podobné projekty nepodporuje. Pokud by se totiž na dvousetkilometrovou rychlost upravily všechny vhodné úseky trati mezi Prahou a Brnem, celková doba jízdy vlaku by se tím zkrátila o pouhé čtyři a půl minuty, upozornil Ptačinský.
Blízko stavbě nejsou v Česku ani nové vysokorychlostní tratě s rychlostí nad 250 kilometrů v hodině, které by vznikly na zelené louce. Na přesné určení, kudy by mohly vést, a na ukončení diskusí, zda jsou v Česku vůbec potřeba, si SŽDC stanovila termín do roku 2017. Přesto už správce kolejí zahájil jednání se starosty obcí, jejichž katastry leží v blízkosti uvažovaných vysokorychlostních tahů.
