Ministerstvo práce se vrhlo na změny pracovního práva ve snaze zjednodušit zaměstnávání lidí a ušetřit ve státním rozpočtu. Například prodloužení dohod o provedení práce však připraví státní pokladnu na odvodech nejméně o čtyři miliardy korun.
Prodloužení možnosti pracovat na dohodu místo dnešních 150 až 300 hodin ročně u jedné firmy bude pro stát znamenat významný výpadek příjmu.
"Dopady na výběr pojistného na nemocenské pojištění se odhadují ve výši čtyři až osm miliard korun," píše se v návrhu novely zákoníku práce, který nejpozději do konce srpna pošle ministerstvo práce na vládu.
Zmíněný výpadek by nastal na sociálním a zdravotním pojištění, protože z práce "na dohodu" se žádné pojistné neplatí. Tento druh smlouvy je zatížen pouze 15procentní daní.
Mohlo by tedy dojít k tomu, že někteří lidé by z pracovního poměru přešli nebo byli nuceni přejít "na dohodu".
Stovky tisíc na hodinu
Právě zneužívání práce na dohodu je největším kamenem úrazu. I při současném limitu 150 hodin není výjimkou, že lidé tráví v práci tolik času, jako by byli zaměstnáni na plný úvazek. Úřady práce však nemají šanci na to přijít. Mzda se totiž prostě rozpočítá do 150 hodin. "Už dnes se vykazuje i hodinová mzda ve výši stovek tisíc korun," upozorňuje úředník ze státní instituce, který je se situací dobře obeznámen.
"Dohoda o provedení práce by se měla zrušit úplně, je to zastřený hlavní pracovní poměr," myslí si Oldřich Malý, šéf Úřadu práce Most. Podle něj je výhodná především pro zaměstnavatele, který nemusí platit pojistné (34 procent výše hrubé mzdy pracovníka) a mírně i pro zaměstnance (normálně by musel 11 procent mzdy odvést na pojistném). "Zaměstnanec si ale dlouhodobě škodí, když si neplatí na důchodové pojištění," dodává Malý.
Zatímco ministerstvo práce dohody o provedení práce rozšiřuje, na ministerstvu zdravotnictví se vede interní diskuse o zavedení sociálního a zdravotního pojištění na tyto smlouvy.
MF DNES to potvrdil náměstek Vladimír Pavelka. "Zatím je to jen akademická diskuse, jakým způsobem perspektivně řešit pojistné. Není to návrh," uvedl náměstek. Podle informací MF DNES by zavedení odvodů na všechny dohody nad dva tisíce korun mohlo přinést státní pokladně až dvě miliardy.
Přibude kontrol. Musí být jasný začátek a konec práce
Ministr práce Jaromír Drábek argumentoval už dříve tím, že prodloužení dohod přinese větší pružnost u jednorázových prací, na které se firmám nevyplatí najímat zaměstnance. "Zároveň s prodloužením dohod razantně zvýšíme kontrolu dohod o provedení práce. Musí jít o jednorázovou práci, u které je jasně definováno, kde začíná a končí," slíbil Drábek.
Snad jediným neoddiskutovatelným vylepšením v rámci návrhu, které pomůže samotným úřadům práce při kontrolách, je uzákonění písemné dohody o provedení práce.
Dosud ji stačilo uzavřít i ústně, takže při kontrole mohl člověk pracující načerno i firma tvrdit, že nějaká pracovní dohoda existuje. Teď ji budou muset kontrole ukázat na místě.
Odbory vzkazují ministerstvu: se změnami přibrzděte
O jednotlivých změnách v pracovním právu v pondělí jednal premiér Nečas s odboráři.
Jednání budou ještě pokračovat. Odborům se například nelíbí, že by se podpora v nezaměstnanosti měla začít vyplácet až po vyčerpání odstupného či že by si nezaměstnaní nemohli přivydělávat. "Zákaz přivýdělku je hloupost. Lidé si tak zachovávají pracovní návyky," argumentuje šéf odborů Jaroslav Zavadil.
Návrh by se do vlády měl dostat do konce srpna, aby ho ještě ministr financí stihl zapracovat do státního rozpočtu.
