Země eurozóny mají na nalezení východiska jediný výstřel. Pokud to nezvládnou, může to znamenat ohrožení ekonomického zotavení z krize v Evropské unii, a tím také v Česku. Zadlužených zemí v EU je totiž vedle Řecka daleko více, a pokud by se musely zachraňovat stejným způsobem, tedy v podstatě půjčkou od ostatních členů eurozóny, může brzy vyvstat otázka: Kdo zachrání zachránce?
Jinak řečeno, ani nejbohatší státy, jako je Německo, nemohou podržet velké ekonomiky Portugalska či Španělska, kterým kvůli dluhům hrozí podobné problémy jako Řecku. Někteří ekonomové proto varují, že zamýšlené poskytnutí asi 45 miliard eur Řecku, o němž se bude ještě rozhodovat, stejně nic nevyřeší.
Podle Nouriela Roubiniho, jenž v roce 2006 předpověděl vznik finanční krize, mezinárodní pomoc Řecku dopadne špatně, protože hlavní problémy evropské ekonomiky jsou jinde: nízká konkurenceschopnost, nedisciplinované utrácení vlád a příliš silné euro.
Pokud se záchrana nepovede, hrozí v nejhorší variantě vystupování nejzadluženějších států z eurozóny, měnové reformy, a tedy škrtání bohatství lidí.
To, že by se takové problémy přenesly i do Česka, je jisté. Jasnou propojenost ukázala finanční nákaza ze Spojených států v září 2008, která se během necelého půl roku přetavila v krizi reálné ekonomiky i u nás. Malá poptávka ze zahraničí by pak opět znamenala méně práce pro firmy, další propouštění a pravděpodobně slabou korunu.
Čtěte v pondělní MF DNES
Vše o řeckém dluhu a jeho možných dopadech na Čechy a českou ekonomiku čtěte v pondělním vydání MF DNES.
