Nomura žádá v arbitráži miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB.
Podle ministerstva financí rozhodčí tribunál zamítl svým výrokem argument, že Česká republika investici Nomury vyvlastnila. Rozhodci ovšem uznali druhý argument, že IPB byla diskriminována tím, že ji stát neposkytl obdobnou podporu jako ostatním velkým českým bankám.
„Rozhodnutí je nepochybně zklamáním, protože neodpovídá úsilí, které český stát vynaložil nejen na řešení kauzy IPB, ale také při vysvětlování veškerých souvislostí celého případu,“ uvedl v reakci ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ten také nedávno pro ČTK řekl, že IPB neměla v okamžiku uvalení nucené správy žádnou hodnotu. „Ta banka měla zápornou hodnotu a není žádný důvod, proč by měla Česká republika cokoli komukoli platit,“ řekl ministr.
Prezidenta Václava Klause rozhodnutí arbitrážního soudu nepřekvapilo. „Bohužel potvrzuje některá podezření a závěry vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, které až dosud byly českými vládami ignorovány. Rozhodnutí arbitráže potvrzuje, že ne všechno, o čem je naše veřejnost v této věci dlouhodobě z oficiálních zdrojů přesvědčována, je pravdivé,“ sdělil.
Miliardy požaduje i Česko
Česko v jiné arbitráži požaduje po Nomuře 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách působení této společnosti v IPB. Jak uvedl mluvčí Nomury Jiří Hrabovský, stát údajně snížil nárok na 111 miliard. Reakci ministerstva financí se nepodařilo zjistit. Další spory s Nomurou vede kvůli IPB i ČSOB.
„Současná i předchozí vláda se snažila negativnímu výsledku arbitráže předejít nejen právními kroky, ale také intenzivním jednáním se skupinou Nomura o smírném ukončení sporu,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Petra Krainová.
Schůzek se uskutečnilo celkem dvacet, smír ale ztroskotal na protichůdných zájmech státu, ČSOB a Nomury. „Přesto nelze ani v současnosti vyloučit, že po změně stanovisek jednotlivých stran bude se skupinou Nomura uzavřen smír, který vyřeší obě arbitráže,“ dodala Krainová.
Právě o smír chce podle premiéra Jiřího Paroubka vláda usilovat. „Vláda vynaloží veškeré úsilí, aby došlo ke smírnému řešení. Vláda bude usilovat o to, aby celková bilance sporů, které se vedou v souvislosti s pádem IPB, vyzněla pro ČR pozitivně,“ vzkázal předseda vlády po své mluvčí.
Podle analytičky Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance by případné platba znamenala kromě prohloubení deficitu státního rozpočtu i silný tlak na oslabení koruny. „S těmito penězi státní rozpočet nepočítá. Rozpočet je nastaven na doraz a nemá žádné rezervy pro případ živelních katastrof nebo třeba velkých prohraných arbitráží,“ říká Šichtařová.
Nucenou správu zavedla centrální banka v IPB v 16. června 2000 za asistence maskovaných policistů z útvaru rychlého nasazení. Nucené správě předcházel rychlý pokles vkladů, po němž IPB oznámila České národní bance, že sama nebude schopna dostát svým závazkům.
Aktiva IPB záhy stát prodal ČSOB, které se zároveň zaručil za špatné úvěry.
ČLÁNEK Z ČERVNA 2000 O NUCENÉ SPRÁVĚ NAJDETE ZDE
SPLETITÉ ARBITRÁŽE
Druhá (tzv. Curyšská) arbitráž byla zahájena v roce 2002 a Česká republika v ní žaluje Nomuru Europe kvůli porušení jejích závazků při privatizaci IPB až o 263 miliard korun.
