Zároveň odmítl Dillardův výrok, že Nomura před koupí neznala skutečný stav IPB. "Bylo několik auditů a Nomura věděla, v jakém stavu banka je," řekl exministr. Šéf Nomury Dillard včera nechtěl na Pilipova slova reagovat.
Nomura chce od vlády pomoc při řešení potíží IPB. Stát podle Dillarda dříve slíbil, že banky bude prodávat neočištěné, jako IPB. Pomocí spořitelně a Komerční bance prý slib porušil.
Toto tvrzení Pilip odmítl.
Nomura si neudělala v IPB pořádek
Japonská Nomura žádá, aby jí stát, stejně jako jiným velkým bankám, pomohl řešit problémy Investiční a Poštovní banky.
Od státu získala zhruba 30 procent akcií IPB na jaře 1998, a tehdy již měla pod kontrolou 10 procent akcií. "Bylo velmi pravděpodobné, že se Nomura dohodla s ostatními akcionáři, kteří banku efektivně kontrolovali. Prodat akcie někomu jinému tak nebylo možné," říká tehdejší ministr financí Ivan Pilip.
Vláda prodala akcie za tři miliardy korun a Nomura zvýšila základní jmění o šest miliard a ve stejné výši posílila kapitál finanční injekcí.
Nízká cena byla podle Pilipa adekvátní tomu, že stát žádné záruky ani očištění neprovedl.
Šéf Nomury Randall Dillard tvrdí, že dostal při prodeji slib, že vláda bude prodávat jiné banky také neočištěné...
Žádný takový slib nezazněl, a ani nemohl. Strategie další privatizace tehdy ještě neexistovala. Jeho vyjádření mě velmi překvapilo.
Věděla Nomura, co kupuje? Dillard tvrdí, že hloubkovou kontrolu banky, takzvaný due diligence, nemohli provést...
Není to pravda. Proběhly dva či tři audity, s rozdílným výsledkem.
V jednom případě vyšla hodnota banky záporná. Shodli jsme se na jednom, což byl základ pro jednání. Odvíjela se od něj cena i požadavky na posílení kapitálu.
Dillardovi jsem při jednáních řekl, že prodej 30 procent považujeme za špatné řešení a že jsme zklamáni, jakým způsobem stát přišel o kontrolu. Vlastně jsme neprivatizovali, prodávali jsme zbytek akcií. Nevěděli jsme přesně, kdo proti státu v bance stojí. Struktura byla nepřehledná, spravované fondy banky se vlastnily vzájemně, firmy, které banka silně úvěrovala, jako například Vojenské stavby, držely akcie banky. Byla to taková incestní metoda. Dillarda jsem na to upozornil a řekl jsem, že jsme ochotni jim to prodat s tím, že změní styl chování IPB na trhu. Tvrdil, že si to uvědomuje a že samozřejmě bude nutné provést personální změny ve vedení. Po prodeji však k ničemu takovému nedošlo. Naše naděje, že Nomura tam udělá pořádek, se nesplnila. Prodej IPS byl poslední ukázkou stylu, který nepovažuji za dobrý.
Může se styl banky změnit, jsou-li ve vedení lidé spojení s divokou privatizací, jako je Libor Procházka či Jiří Tesař?
Myslím, že to možné není.
V čem Nomura ještě nesplnila očekávání?
Po vstupu do IPB posílila kapitál, v řadě oblastí banka funguje dobře a agilně. Nicméně je vidět, že problémy se oddalují nebo rozkládají v čase, ale neřeší.
Je pro vás přijatelné, aby stát v případě nutnosti pomohl IPB jako spořitelně či Komerční bance odkupem špatných úvěrů?
Byl by to špatný návod pro jakékoli podnikání. Případná pomoc soukromé bance je fatální střet, pokud by náklady v první řadě nezaplatili akcionáři snížením základního jmění a jeho následným zvýšením. Precedens existuje v případě Agrobanky. Stát to sice něco stálo, ale majetek akcionářů byl vynulován, a proto takový model považuji za spravedlivý. Vpřípadě Agrobanky to sice bylo doprovozeno nucenou správou, ale to v případě IPB určitě nehrozí.
Pomoc státu spořitelně a Komerční bance je nesrovnatelná. Stát je v nich hlavním akcionářem a nese odpovědnost. Jistě složitější, ale spravedlivější by bylo snížení kapitálu. Takto akcionáři, jejichž akcie měly před očištěním hodnotu reálně kolem nuly, vydělali na náklady státu.
Je možné snížit kapitál u tak velké banky, aniž by ji to destabilizovalo?
Samozřejmě je to složité, byla by nutná součinnost akcionářů i státu. Chápu, že akcionáři spekulují, že budou jiná řešení.
Nomura navrhuje vládě spojit IPB s Komerční bankou, konsolidovat a prodat strategickému partnerovi. Je to možná cesta?
V principu ano, ale klíčové je, jak by se akcionáři IPB podíleli na nákladech takové varianty. Tato snaha vlastně znamená spojit banky, špatné úvěry zamíchat v jednom kotlíku a pak je všechny poslat do Konsolidační banky. A to by se stát nemělo. Jinak mi princip spojit banky a prodat je silnému strategickému investorovi nevadí.
Co když se přesto Nomura rozhodne, že kapitál banky neposílí? Dosud ani závazné rozhodnutí nepadlo...
Pravdou je, že Nomura už svou investici do IPB podle všeho zhodnotila, zejména prodejem Plzeňského Prazdroje a Radegastu, a tím je pozice státu těžší.
Co z toho Nomura dále dostane, je vlastně bonus. Ale pozice státu není tak slabá, aby šel do modelu, že by se zachovalo základní jmění a stát banku očistil.
Má Nomura podle smlouvy možnost vrátit akcie IPB, pokud by banka přišla o licenci nebo se dostala do nucené správy? Mezi finančníky se o tom spekuluje...
Předně si myslím, že nic takového IPB nehrozí. Takové ustanovení ve smlouvě vylučuji. Takový bianko šek by lidově řečeno znamenal "dělejte si tam, co chcete, a když budou problémy, nebudeme moci nic dělat". To jsou dezinformace.
Zeman: Nomura ať dá peníze IPB
Japonská Nomura musí nejprve kapitálově posílit Investiční a Poštovní banku, pokud chce, aby o návrhu jejího šéfa Randalla Dillarda spojit Komerční banku s IPB a prodat strategickému investorovi začali vládní činitelé vůbec uvažovat.
"Dillard mě o tom informoval spíše dopisem než propracovaným návrhem. Předtím, aby se o návrhu začalo jednat, je naprosto nezbytné, aby akcionáři IPB zvýšili základní jmění zhruba o čtrnáct miliard, a kdyby náhodou výše, tak se zlobit nebudu," reagoval včera premiér Miloš Zeman. Teprve poté podle něho dosáhne IPB takové kapitálové přiměřenosti a zejména vyhlídek pro budoucí období, že je možné případně jednat o spojení.
"Aniž bych předjímal jejich výsledek," zdůraznil premiér.
Dillard včera pouze po své asistentce vzkázal, že prohlášení členů vlády nebude komentovat.
Snahu IPB spojit se s Komerční bankou považuje za "absolutně nepřijatelnou" vicepremiér Pavel Rychetský.
"Vláda vynaložila nemalé úsilí a prostředky na očištění Komerční banky, aby byla možná její privatizace. Spojení by toto úsilí zmařilo. IPB není ve stavu, kdy se o Komerční banku může ucházet. Až toho dosáhne, tak to může zkusit," řekl.
Záměru Nomury nefandí ani ministr financí Pavel Mertlík. "Koncentrace bude určitě na českém trhu probíhat, ale měli by o tom rozhodovat soukromí investoři, a nikoliv stát. Pokračujeme v privatizaci Komerční banky, na to není třeba nic měnit," řekl.
