KDY JSME SE O SEBE NEJVÍC BÁLI
Ornella: To bylo v době, kdy Pepa po zánětu v tříslu dostal otravu krve a čas Vánoc trávil v nemocnici. Měl tehdy velké bolesti, bylo to hodně smutné období.
Josef: Jednoznačně při třetím porodu, když na svět přicházela naše Lili. Po císařském řezu musela po týdnu bolestí zpět do nemocnice na další operaci a JIP, a já zůstal skoro tři týdny s novým miminkem a ročním synem sám doma. Tohle bych už nikdy zažít nechtěl.
CO SE MI NA MÉM PROTĚJŠKU NEJVÍCE LÍBÍ
Ornella: Jeho charisma, vůně, klidný hlas a hluboký pohled.
Josef: Obdivuji její ráznost. Je to krásná, rázná baba, která se s ničím nepáře! Vše má nalinkované a dobře ví, co chce. Je prostě jiná než mé tři předchozí ženy. A navíc mě dokáže dobře uživit! (smích)
V ČEM SE NESHODNEME
Ornella: Ve výběru volnočasových aktivit. Ráda bych víc akce, a Pepa by přeci jen chtěl už víc klidu. Takže se v tomhle musím mírnit. (smích)
Josef: Je to tak, jak má choť říká! A ještě možná ve vkusu, co se týká oblečení. Já jsem byl odjakživa spíš rocker, takový tramp a Orny má pořád tendence mě stylisticky vylepšovat.
KDY JSME SE NAPOSLEDY POHÁDALI
Ornella: Určitě když jsme se balili na festival do Varů, ale to jsou takové ty nepodstatné pidihádky ve stylu: „Tys tohle určitě zapomněla!“ anebo „Ty toho musíš mít tolik!“
Josef: Hádáme se běžně, hlavně při výchově dětí anebo v rámci fungování Ornelliných tří firem, se kterými jí pomáhám. Můj pohled zkušenějšího manažera jí někdy přijde zastaralý, ale myslím, že ideální kompromisy nalezneme vždy.
ZLOZVYK, KTERÝ TAKTNĚ PŘECHÁZÍM
Ornella: Určitě mi vadí Pepovo kouření. Ale snažím se ho tolerovat, když vím, jak si ho užívá.
Josef: Nějak nevím. Ornella snad ani žádný nemá. Možná jedině to, že pořádně neuklízí nádobí. Jeho mytí mimo myčku je totiž moje práce, takže ho chci mít v pořádku. Občas také něco nedojí a talířek někde pohodí. Ale přesně, taktně to raději přecházím a sám uklidím.
CO V DĚTECH MI NEJVÍC PŘIPOMÍNÁ PARTNERA
Josef: Po Ornelle mají rozhodně temperament, hlavně naše nejmladší tvrdohlavá Lili.
Ornella: Všechny naše děti jsou berani jako Pepa. A podle toho to také vypadá. Ohniváci! (smích) I když Quentin má také rád svůj klídek jako jeho otec, a stejně mu to i analyticky myslí.
ČÍM SVÉHO PARTNERA BEZPEČNĚ POTĚŠÍM
Ornella: Když ho nechám déle spát, když mu namasíruju nebo poškrábu záda. A samozřejmě, když cokoli uvařím. Pepa je můj vděčný strávník.
Josef: Když si někam jen tak vyrazíme. Na výlet kamkoliv, na oběd do restaurace a tak.
KDE SE VIDÍME ZA DESET LET
Josef: To je pro mě těžká otázka. Je možné, že za deset let už tady nebudu. Jako mladý kluk jsem si myslel, že se nedožiju ani padesáti, takže vzhledem ke svým plánům už možná i přesluhuju.
Ornella: Tohle já nechci slyšet. Přiznám se, že jsem z těchto jeho řečí nešťastná. I když otázka smrti pro nás není tabu, o těchto věcech se bavíme naprosto otevřeně. Ale věřím, že za deset let budeme fungovat jako dnes. Pepa bude ve svém oblíbeném domácím pohodlí a já si občas někam vyrazím, stejně jako je to teď.
VZKAZ MÉ LÁSCE
Ornella: Miluji tě a navždycky budu.
Josef: A já ti vzkazuji to samé.
18. ledna 2018 |