Už je to skoro patnáct let, kdy jste se stala první vicemiss v soutěži krásy Česká Miss. Sledujete toto klání pravidelně?
Sleduju. Už proto, že jsem se díky své účasti stala součástí Miss asi už navždy. Musím ale přiznat, že ty roky, kdy byly zmíněné soutěže dvě, mě moc nebavily. Byl v tom hrozný zmatek a nikdo pořádně nevěděl, kdo vlastně skutečnou Miss je. Od té doby, co se ale organizace ujala Táňa Makarenko, má soutěž skvělou úroveň. Zrovna na nedávném finále jsem si říkala, jak má Táňa ty holky krásné! (smích)
Prošla jste si i vy takzvanou „missí nemocí“, kdy královna krásy záhy po svém triumfu změní partnera?
Já vůbec. Se svým tehdejším přítelem jsem byla před soutěží a ještě i několik let poté, dokonce jsme spolu přesídlili z mého rodného Tábora do Prahy.
Díky svému současnému partnerovi jste pak poznala Ameriku.
Když jsme se s Ondrou poznali, ještě dva roky pak působil v NHL. Často jsem ho v USA navštěvovala a musím říct, že jsem si Ameriku zamilovala. I když jeho kariéra aktivního hokejisty už skončila, stále se za oceán vracíme, kdykoli je to možné.
Jak jste vnímala chování Američanů, které je v Evropě považováno za lehce afektované?
Mně to bylo příjemné. Já naopak Evropany, a konkrétně Čechy považuji spíš za lehce negativní, a to mi nedělá dobře. Jak dalece jsou ty americké projevy s tím jejich věčným „How are you“ nebo „Great“ upřímné, nevím, mně to ale vždycky zvedne náladu, a to je pro mě podstatné.
Rok jste díky partnerově angažmá strávili i v New Yorku, ucházela jste se ve městě módy i o nějaké pracovní nabídky?
Vůbec. Jednak je poměrně náročné tam získat pracovní vízum, a pak jsem chtěla čas v Americe trávit hlavně s Ondrou a vytvářet mu tam potřebné zázemí. Starala jsem se o domácnost, vařila mu a tak.
Co jste vařila a vaříte nejraději?
Takovou tu českou klasiku – svíčkovou, rajskou nebo třeba i kuře na paprice.
Vy coby modelka si ale takové hody asi nedopřejete…
S rodinou nebo přítelem jím úplně normálně. Je ale pravda, že v našem světě si váhu člověk musí hlídat. Před pár lety jsem dokonce podlehla fenoménu poměřování se s ostatními, a na mé stravě to bylo dost znát. Aniž by si to tělo žádalo, vynechala jsem třeba lepek, což nebylo moc dobře. Mám ale výhodu, že ráda cvičím. Nemusím se do toho vůbec nutit, pohyb mi dělá radost. Ať už hraju tenis, běhám, jen se protahuju nebo cvičím s vlastní vahou či činkami. Takže případná přebytečná kila moc u mě šanci nemají. (smích)
S přítelem jste sedm let, jak vypadají vaše plány na založení rodiny?
Rodinu zatím úplně neplánujeme, i když vím, čas běží. Jsme spokojení, jak to teď je. A až to přijde, tak to přijde. Všemu necháváme volný průběh..
Je pravda, že si vašeho životního partnera pro vás nejdřív tak trošku vysnila vaše maminka?
Ano, tak nějak to bylo. Mamka Ondru sledovala dávno předtím, než jsme se my dva vůbec seznámili. Byl jí sympatický a líbil se jí. No a když jsem pak přišla domů s tím, že spolu chodíme, bylo to pro mamku moc příjemné překvapení.
Ondřej Pavelec a Tereza Budková (20. července 2019)
Vaše maminka ostatně stála i za vaší přihláškou do soutěže krásy.
Je to tak, mě samotnou by to asi vůbec nenapadlo se do soutěže přihlásit. Ale dnes jsem jí za to vděčná, Miss mi změnila život způsobem, který mě baví. Možná i proto, že jsem tehdy vlastně ani nevěděla, kam jedeme a do čeho jdu, nestresovala jsem se výsledkem a byla sama sebou, což mělo, myslím, ve finále vliv na výsledek.
Kdybyste měla šanci vrátit se o patnáct let zpět, šla byste stejnou cestou?
Určitě ano, jen bych změnila jednu věc. Pokusila bych se nejdřív získat nějaké zkušenosti v modelingu. Tehdy jsem žádné neměla, což se ve finále ukázalo. Dnes ale vidím, jak mě moje cesta naučila samostatnosti. Jsem zvyklá prakticky od osmnácti se starat sama o sebe a to byla velká škola života.
Od malička jste chtěla cestovat, takže vám vaše profese v podstatě splnila dětský sen.
Naprosto. Díky mamce jsem měla navíc možnost naučit se už v dětství cizí jazyky, tatínek mě zase povzbuzoval ve studiu, sám má totiž několik vysokých škol. Vždycky jsem se učila dobře, takže studium pro mě nebyl problém, jen modeling mě od případné kariéry právničky nebo něčeho podobného prostě odklonil.
Modeling je teď vaší hlavní obživou, co vás na něm baví nejvíc?
Asi focení módy. Zrovna nedávno jsem měla možnost opět pracovat s původní českou oděvní značkou, která je u nás na trhu už skoro třiatřicet let a seznámit se s novými modely její návrhářky Mirky Magni. Takové věci mě těší, zvlášť když můžu podpořit něco, co je „naše“ a navíc se mi tahle móda opravdu líbí. Kombinace elegance a praktičnosti je přesně můj styl, nepodléhám moc extrémním módním trendům.
Co pracovního a soukromého vás čeká v nejbližší době?
V červenci mě už jako každoročně čeká velká zakázka v Německu, musím zaklepat na zuby, kde fotím pro jednu firmu plavky a spodní prádlo. Budu tam skoro dva týdny. Během let jsem se s majiteli firmy už spřátelila natolik, že je považuji za takovou svoji další rodinu. Vozím jim vždycky český chleba a různé české dobroty. Už se na ně moc těším! A samozřejmě doufám, že bude dost práce i u nás. Ve volném čase bych se ráda věnovala rodině, příteli a kamarádům.
17. června 2023 |
