Čekala jste, že bude vaše loňské akustické turné tak úspěšné?
Vůbec. Když jsme poprvé před pár lety rozhodli, že zkusíme hrát akustické koncerty a přearanžujeme naše písně do nových nálad, netušila jsem, jak moc mě bude bavit hrát před sedícím publikem s tím, že i já sama budu u zpívání sedět. Protože já sedět moc nevydržím. Bylo to takové komorní a strašně jsem si to vychutnávala. Natočili jsme si to na památku, náš klávesák Pavel Bohatý to smíchal a nám to přišlo tak dobré, že jsme to vydali jako album Anna K. Poprvé akusticky. Co si budeme povídat, živáky nikdo moc nekupuje, je to spíš záležitost pro nejvěrnější fanoušky.
Přesto si jí někdo všiml?
Když deska vyšla, volal mi Richard Müller, že si „koupil moju platňu“. Myslel si, že je to normální řadová deska, nevěděl, že to bude živák, a byl nadšený. Říkal, že je to to nejlepší, co za poslední dobu slyšel, kapela že hraje fantasticky, skvělý zvuk, já že úžasně zpívám, prostě že je to bohovské. Pak psal ještě nadšené esemesky.
Nato se ozývali další muzikanti a fanoušci, že je to krásné a že se jim líbí, jak jsme písně přearanžovali. Byla jsem pyšná na kapelu i na sebe. Takže jsem si říkala, že zkusíme takhle ještě chvilku hrát. Na akustické koncerty chodilo publikum, které by třeba na běžný koncert nepřišlo. Pokaždé to dopadlo skvěle. Má to vývoj, dynamiku, moc mě to baví.
Proto jedete znovu?
Jasně. Jak říkám, občas jsem si při pohledu na sedící publikum v prvních řadách říkala – ježíšmarjá, aby to nebyl ospalý důchodcovský večírek. Nebyl. Nikdy. Ať je publikum mladé, nebo zralejší, vždy ke konci všichni vstanou, paří, má to neskutečnou energii. I v prostorách, z nichž jsem měla obavu, třeba Mahenově divadle v Brně. Nějaká paní si může myslet, že jde na pološanson, ale pak zjistí, jak je jí dobře, že si může pořádně zatrsat. A že to i v divadlech končí pořádným mejdlem.
Povězte něco bližšího o novém klipu Pyramida boha slunce.
Není to video z akustických koncertů, ale z letních festivalů. Zpívají tam s námi dětské sbory, které se mnou akustické turné právě jedou. Chtěla jsem do klipu dostat radost, život, spontaneitu. To, co jsme před chvíli prožili. Není tam nic hraného, je to prostě úsek muzikantského života na cestě a jsem šťastná, že jsme to udělali právě na tuhle písničku, protože ji mám moc ráda. Jde o jednu z mých nejoblíbenějších věcí z desky Světlo, dělali jsme na ní z Janem P. Muchowem, kterému se taky moc líbila.
Co jste od ní čekali?
Oba jsme věděli, že to není vyloženě singlová věc pro rádia, ale já jsem jí chtěla pomoct, aby se dostala i k lidem, kteří desku doma nemají. Hrála jsem ji i na Českých hradech CZ, i kvůli ní jsem si přizvala dětský sbor. Je přece nesmysl pouštět z počítače Kühnův dětský sbor, který ji zpívá na desce, takže jsem vzala ostravské děti, které s námi zpívaly na akustickém turné. Jmenují se tedy úplně šíleně – Dětské sborové studio Ostrava-Jih. Musíme jim vymyslet kratší název. Hrozně mě však bavily. Zprvu jsem sice nevěděla, jestli to nebude trochu zavánět laciným kýčem, ale tahle děcka byla spíš takoví pankáči a publikum na velkých festivalech je milovalo. Jsem úplně nadšená, že jsme je vzali sebou.
Chystané turné je taky s dětmi?
Ano. Budeme hrát novější písničky, pak starší hitovky, které musejí zaznít, to by nám publikum neodpustilo. A pak něco, co baví nás samotné, abychom se neunudili k smrti, že dvacet let hrajeme dokola Nelítám nízko, Nebe, Večírek za koncem. Miluju ty písně, ale je potřeba se občas osvěžit a zahrát věci, které si třeba moc přeju, aby lidé slyšeli, a ne jen těch pár, co hrajou dokola už asi tisíc let z rádia.
Co se týče dětí, v Praze budou „Kühňata“, která zpívala na desce, na většině koncertů pak nastoupí Ostraváčci a zbytek pokryjí ZUŠ a místní sbory. Moc se na ně těším. Děti nezpívají všechny pecky, dají si na koncert tak osm deset věcí. Je to předvánoční čas, takže chceme navodit patřičnou atmosféru, i když koledy ode mě nikdo neuslyší. Takže milé, hezké, vánoční, ale pořád tak trochu rock and roll.
Co vás čeká po turné?
Volno. To už potřebuju jako sůl. Ale vlastně jsme začali s Tomášem Varteckým dělat na nových písních a mám z nich dobrý pocit.
