Na plese v šatech od sourozenců Ponerových jste vypadala jako Popelka. Doprovod vám dělala sestra?
Ano, byla to má sestra, jelikož jsem singl a nechtělo se mi na ples jít samotné. Na Česko-Slovenském plese jsem se pak přidala ke skupině, která vystupovala po slavnostním otevření. Co se týče šatů, nevím, zda bylo cílem stát se princeznou, ale už delší dobu jsem chtěla takový styl šatů, hlavně v takové barvě, ta byla pro mě základem. A zároveň šperky, které pro mě vyrobili na soukromé odborné škole v Kežmarku a jsou sladěné k mým očím i šatům. Ty se došívaly ještě v den plesu, ale jsem nadšená. Cítila jsem se opravdu jako Popelka. Nechám si je i na vystoupení.
Když u vás doma otevřeme skříň, co v ní nejčastěji najdeme?
Mám nějaké společenské šaty, ráda si kupuji takové, které se dají využít víckrát. Třeba černé se dají využít na milion způsobů. Ale nejvíce se u mě najdou černé džíny a černé kožené bundy. To jsou věci, které musím mít. Jsem praktická žena.
Máte ráda šaty, nebo kalhoty?
Já nejsem moc šatičková. Jsem spíše pracovní typ a když cestuji, tak si dám kalhoty, koženou bundu, nějaký kabát, bílé triko a jdu. Ale jsem i sukňová, nosím jich hodně. Nevím proč, ale sukně mi vždycky připadaly pohodlnější než rifle.
Na plese, který byl letos popáté, jste si i zatančila?
Naštěstí rodiče dobře přemýšleli a jako dítě mě poslali na společenské, latinsko-americké tance. Takže tancovat trochu umím, na parketě jsem se zatím neztratila. Já jsem typ, že jdu s kamarádkami a tančím diskotékové pohyby. Ale velmi ráda bych se vrátila k latině. Dokonce máme v Bratislavě takový podnik, kde se hraje jenom latina a kde se chodí jen tančit latina.
V písních a klipech jste hodně energická. Jaká jste ale v soukromí?
Podle mě jsem na svůj věk příliš dospělá. Tím, že jsem začala zpívat jako velmi mladá, jsem se velmi brzy začala soustředit na svou práci. A to se nechválím, naopak, někdy je to nevýhoda. Jsem hodně vážná, i když se jdeme bavit. Já jsem ta, která sedí, povídá si, chce probírat vážné věci a témata a kamarádky mi říkají, co pořád říkáš, pojď tančit, bavit se, balit kluky. Ale já nejdu. Chci si popovídat. Když přijdu domu, tak jsem spokojená, že můžu být jen sama se sebou. Doma se dívám na dokumenty, ráno čtu noviny, dívám se na BBC. Umím se i bavit, ale jde o to, že jsem vážnější. A to jediné bych na sobě možné chtěla změnit, trochu se uvolnit.
Sestry Carmel a Celeste Buckingham na Česko-Slovenském plese 2018
Mluvíte o tom, že vám kamarádky říkají, ať jdete balit kluky. Zbývá vůbec na to balení kluků čas?
Tím, že je každý měsíc jiný, tak se vždycky najde čas na volný večer. Ale na balení chlapů jsem strašně neschopná. Jsem velmi přímá, když se mi někdo líbí, tak mu to povím, bez nějakých her a myslím, že jsem takhle sbalila každého mého bývalého kluka. Nebyla to žádná hra, byla to jen chvilka zjišťování, zda se mi ten muž skutečně líbí a je to. Můj bývalý kluk byl DJ, strašně se mi líbil, věděla jsem, že s ním chci něco mít. Byli jsme někde s kamarády, tak jsem za ním šla, odvážně, drze. Nebyla jsem ani opilá a řekla jsem mu, že s ním chci být. A do týdne to bylo vyřešené. Já nehraji hry, není důvod se bát. Co se stane nejhoršího? Chlap poví, že nemá zájem. A vy pak víte, že můžete jít dál.
Jací muž se vám líbí?
Všechny vztahy, kterými jsem prošla, nemám jich tedy za sebou tak hodně, byly s někým, kdo se pohyboval v hudební branži. Jednou zpěvák, jednou kytarista, pak DJ. Neznamená to, že je to pro mě pravidlo, ale je to o tom, s kým se potkávám. Já jsem většinu svého času s lidmi, kteří se pohybují v tomto byznysu. Herci, zpěváci, muzikanti, tanečníci a tak dále.
Občas vystupujete s Mikem Spiritem, po kterém šílí ženy. Proběhla mezi vámi jiskra?
Vůbec. On je jako můj bratr, máme takové rodinné, kamarádské vztahy. My jsme spolu nikdy nepřekročili tu hranici a ani nás to nenapadlo, protože my jsme se poznali, když mi bylo šestnáct nebo sedmnáct let, on akorát začínal na své velké sólové dráze. Takže já to ani takhle nevnímám. Nevidím, že bych s ním někdy něco měla mít a myslím, že on to má úplně stejně. Vážíme si našeho kamarádského vztahu a navíc, my se tak často ani nevidíme. On je hodně zaneprázdněný, nebo je někde na dovolené, ale když se už vidíme, tak jsme šťastní, že si můžeme popovídat.
Co posloucháte za muziku?
Poslouchám úplně všechno, všechny žánry, všechny umělce. Co se mi líbí, to si pustím. Ale teď mám takové období, že si pouštím takovou indickou, klasickou a bollywoodskou hudbu. Kamarádky se mě ptaly, jestli jsem v pořádku. Ale mě k tomu vždycky něco přitáhne a potom měsíc fičím na té věci, protože si to chci zapamatovat, chci to mít v hlavě, v uších. Potom přijde zase něco jiného. Taky si teď nonstop pouštím nové album Eminema.
Vystupujete i v zahraničí. Jaké máte cíle?
Snažíme se tvorbu všeobecně zvětšovat do světa. Řešíme všechny trhy - Německo, Anglii, Japonsko. Takže hledáme možnosti a to jsou moje cíle. Ale z druhé strany, těžko se ptát člověka, který si už splnil sny, jestli má nějaké další cíle. Musím si dávat další, ale já mám velké štěstí, že žiji svůj sen každý den. Ano, je to náročné, je to spousta dřiny a práce, ale co v dnešním světě není? Bohužel to není tak, že bychom všichni dostali okamžitě to, co chceme. Ale myslím si, že je potřeba mít vždycky nějakou vizi do budoucna. A musí sebe stále překonávat. To je podle mě to nejtěžší.
Ráda koukáte na dokumenty, ale co třeba natočit dokument o vás?
Sice hudbu dělám oficiálně sedm let, ale je mi 22 a mám celý život před sebou. Když bych měla čtyřicet pět, a už měla všechno za sebou, rodinu a tak, tak by o to možná někdo měl zájem. Ale teď jsem ještě mladá, to je ještě nic. Ještě toho musím hodně zažít.
Máte třeba ambice si ještě někde zahrát? Herecké zkušenosti už přeci máte.
Vyzkoušela jsem si hraní ve filmu Bajkeři, to bylo velmi zajímavé, protože jsem hrála puberťáckou postavu, kterou jsem já sama nikdy nebyla. Předtím jsem hrála princeznu, také jsem hrála slovenskou špionku. Takže já se nebojím kamery. Ale zároveň se nechci vydat jen na hereckou dráhu. Nejsem herečka, a myslím si, že v Čechách a na Slovensku je milion lidí, vystudovaných herců, kteří jsou lepší, než já. Ale když je to něco, kde se vážně hodím já, typově, výrazově, tak ráda.
Máte nějakého zpěváka, se kterým vy jste si ráda zazpívala?
Teď mám duet se Slzou, takže s českými jsem celkem spokojená, ale když se mám podívat do zahraničí, tak jsem vždycky chtěla zpívat s Eminemem. To je pro mě strop. I kdybych měla zpívat jen dvě věty v refrénu. Ale to je podle mě sen, který můžu odložit do šuplíku. Ale nejsem vybíravá, velmi ráda spolupracuji. Minulý rok jsem měla duetový rok, kde jsem vydávala duet za duetem a vážně mě to bavilo.
