Slovinsko je země plná lahodných věcí, je jako čokoládová bonboniéra, říkají lidé. Rozkládá se mezi Benátkami a Dubrovnikem, mezi zelenými horami a tyrkysovým Jaderským mořem. Historické městečko Sevnica, jemuž dominuje středověký hrad, poskytlo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jeho třetí manželku Melanii, z níž je nyní první dáma Spojených států, napsal zpravodajský server Daily Beast.
Není divu, že lidé jsou tu na ni hrdí. Kdo by si pomyslel, tehdy v komunistických časech, když se tu 26. dubna 1970 Melanija Knavsová narodila, že by něco takového bylo možné? Její minulost, přítomnost a budoucnost jsou zdrojem nekonečného počtu historek a spekulací. Kolem Melanie tu vznikl téměř kult, ovšem týká se spíš představy o ní. Ve městě se povídá, že se sem nevrátila nejméně posledních deset let.
Jeden z jejích místních životopisců Bojan Pozar naznačuje, že „buď mají její imigrační papíry nějaké skryté temné stránky, anebo ji ve Slovinsku něco děsí“. Nijak to ale neupřesňuje.
V roce 1992 se Melania odstěhovala ze Slovinska, aby pracovala jako modelka v Rakousku, Itálii a Francii. Zdá se, že se tato ambiciózní žena rozhodla udělat tlustou čáru mezi svou minulostí a budoucností, a nikdy se nevrátila ke svému životu ve Slovinsku.
V rodné zemi strávila více než 20 let života - většinu z nich v městečku Sevnica s 5000 obyvateli, kde se v podstatě každý zná s každým.
Modelka Melania Knaussová (dnes Trumpová) na titulní straně amerického časopisu Ocean Drive (duben 1999)
Někteří lidé v Sevnici rádi mluví o tom, jak rodina Knavsových díky sňatku své dcery prosperuje. Jiní si pak sami pospíšili, aby se finančně přiživili na jejím štěstí. Své podnikání propojují s jejím jménem, anebo chrlí knihy podporující Melaniin kult.
Melania jim ovšem nijak nepomáhá, což obyvatele Sevnice značně frustruje. „Odmítá poskytovat rozhovory slovinským novinářům, jako by se snažila Slovinsko odstřihnout od svého života,“ řekl Pozar, spoluautor knihy Melania Trump: The Inside Story (Melania Trumpová: Zákulisní příběh), která podrobně líčí její minulost a současnost. „Když byla v květnu ve Vatikánu, snadno mohla skočit do letadla a být tu během 30 minut.“
To ale místní obchodníky nijak neodradilo, aby nezačali nabízet širokou škálu produktů pod značkou Melania a První dáma. Nejlepší kavárna v centru - Central Café - připravila Melaniin dort. Hrad na kopci nabízí jablečné koláče zdobené písmenem M a americké vlajky se slovinským nápisem Prva Dama.
Také turistický obchod hradu prodává celou řadu produktů od salámu po víno, čaj, čokoládu, „jedinečný hrníček“ či krém na ruce, vše se značkou První dáma. A obchod se suvenýry také na pultu vystavuje nově vydanou knihu: Melania Trump: The Slovenian Side of the Story (Melania Trumpová: Slovinská strana příběhu), stojí na titulní stránce pod velkou rudou hvězdou komunistické éry.
Donald Trump a jeho manželka Melania Trumpová (Washington, 20. ledna 2017)
Autor knihy Sandi Gorisek vypráví historii Melaniina rodiště v době za železnou oponou, kdy bylo Slovinsko součástí Jugoslávie. Jak autorův, tak Melaniin otec vstoupili do komunistické strany ze stejného důvodu - aby vylepšili svůj společenský kapitál, vysvětluje Gorisek. A není nijak překvapený, že začátkem 90. let se mladá, ambiciózní modelka Melania Knavsová rozhodla uniknout ze šedé reality nestabilního a v řadě oblastí válkou rozervaného Balkánu.
Prodavačka v obchodě se suvenýry říká, že podle ní jednoho dne napíše Melania vlastní paměti. „Ale nejsem si jistá, do jaké míry, anebo jestli vůbec budou pravdivé. Jestli první dáma prozradí všechny podrobnosti svého života,“ usmívá se 26letá Anna-Maria.
Místní životopisci často kritizují americkou první dámu, že překrucuje některé detaily ze svého života ve Slovinsku. Pozarův spoluautor Igor Omerza, bývalý náměstek starosty Lublaně a člen parlamentu, našel takových příkladů hned několik.
„Melania Trumpová napsala, že její otec byl manažer, ale vlastnil obchod s náhradními díly pro automobily v Lublani. Psala, že její matka byla návrhářka, což také není pravda. A že sama vystudovala fakultu architektury - to také není pravda; univerzitu nikdy nedokončila, stejně jako její rodiče,“ tvrdí.
12. června 2017 |
