„Vážně končí? Páni, to je tedy zajímavá novina. Možná teď před soudem se mnou chtěla mít čistou hlavu,“ usmíval se Vízek, když se o změně dozvěděl. „Ale vážně: pro fotbal je to dobrá zpráva, to jste mi udělal radost. Hned mám hezčí den.“
V létě jste říkal, že prostředí rozhodčích se může pročistit právě ve chvíli, kdy Damková skončí jako šéfka komise. Platí to?
Platí. Už to nebude tak, že Berbr jí doma řekne: pošli tam tohohle rozhodčího, támhle zase jiného. Takhle to muselo fungovat, mě manželka taky musí poslouchat (úsměv). Teď Berbr ztratí na rozhodčí přímý vliv, nebude s nimi na semináři, nebude to do nich hustit... Tedy doufám, že to tak bude. Snad si o tom bude nový předseda komise rozhodovat sám, může začít s čistým štítem.
Je Miroslav Tulinger, který Damkovou nahradí, dobrou volbou?
Vím, že je to současný místopředseda, že se tam pohybuje dlouho, ale moc dobře ho neznám. Raději bych tam viděl jiné jméno: Jiří Ulrich. Velmi slušný člověk, který šéfuje rozhodčím v Praze. Bývalý mezinárodní sudí, vymyká se vlivu Berbra, má dobré výsledky.
Damková končí kvůli pracovnímu vytížení: je členkou komise rozhodčích UEFA a působí i ve FIFA. Jak se na tuhle její roli díváte?
Já nevím... Je otázka, co přesně v těch komisích vlastně má na starosti. Nechci to podceňovat, ale nevím, jak je ta její pozice důležitá a jak našemu fotbalu v téhle roli pomůže. Ale ať je tam, když má ráda ty funkce... To, že končí jako předsedkyně komise českých rozhodčích, každopádně vítám.
Co může výměna předsedy komise rozhodčích v českém fotbale změnit?
Změnit, no... Morální úpadek je cítit, pořád je to v první řadě honba za penězi. Teď se řeší samostatná liga, snad se něco hýbe a snad to bude změna k lepšímu. Mohlo by to být osvěžení, konec Damkové je taky dobrá zpráva. Pohled na Strahov pro mě pořád není moc hezký, ale doufám, že příští ligový ročník by mohl být trochu veselejší.
