Nekrolog datovaný 29. září 2014 byl opatřen upozorněním „nevydávat“. Datum hercovy smrti bylo vynecháno.
Časopis v nekrologu označil Douglase za „jedno z opravdu velkých jmen stříbrného plátna, které se objevilo v době, kdy televize začala přebírat vládu na americkou kulturou v letech po druhé světové válce“. Magazín o Douglasovi píše jako o „neodolatelném a někdy těžko zvladatelném herci“, jehož kariéra zahrnovala 75 filmů.
Nekrolog obsahoval rovněž dvě fotografie a videozáznam ze snímku Žízeň po životě z roku 1956, v němž Douglas ztvárnil malíře Vincenta van Gogha.
Podobný přehmat se v minulosti přihodil třeba v případě úmrtí Patricka Swayzeho. Zprávu o úmrtí rakovinou trpícího herce pustila už v květnu 2009 do éteru floridská stanice Kiss FM a rozšířila se bleskově po sociálních sítích. Swayze zemřel na rakovinu slinivky o čtyři měsíce později.
Letos se internetem zase začala šířit zpráva o smrti herce Macaulayho Culkina. Ten na ni zareagoval tak, že na svém koncertě dělal mrtvolu (více čtěte zde).
Macaulay Culkin dělal na koncertě mrtvého v reakci na zprávy o své smrti.
Případy „předčasně pohřbených“ osobností nejsou až tak výjimečné a nevyhnuly se ani Česku. V roce 1998 si mohl bývalý prezident Václav Havel přečíst zprávu o své smrti, kterou omylem vydala agentura ČTK. V roce 1994 zase média předčasně pohřbila Jaroslava Foglara, autora Rychlých šípů.
Televizní stanice CNN v roce 2003 nechtěně zveřejnila hned několik dopředu připravených nekrologů. Čtenáři jejích webových stránek si tak mohli přečíst třeba o úmrtí Fidela Castra nebo Nelsona Mandely.
