S dcerou Františka Janečka Alicí randíte už půl roku, stále vám to klape?
Bohužel ano, samozřejmě v uvozovkách. Nejsem totiž moc zvyklý na společný život. Ani na tuto akci, kde se potkáváme, jsem ji nevzal. Když je člověk s partnerkou, pořád se musí věnovat jí a není čas na kamarády a kamarádky. Prostě si na sebe zvykáme a po počátečních peripetiích, kdy každý prosazoval svoje já a svoje potřeby, jsme našli nějaký kompromis. A musím říct, že šedesát na čtyřicet je to zatím pro mě. Je to i tím, že je Alice hodná holka. Nicméně když přestřelím, tak umí být i nehodná.
Kladl vám František Janeček na srdce, že jí nesmíte ublížit? Dcery mají s otci specifický vztah.
Tak jistě, že tenhle vztah je patrný i u Alice i Františka, který nerad pouští někoho k dceři, protože má potřebu ji ochraňovat, a každý kdo se po jejím boku objeví, bude narušitel a do jisté míry tam bude nějaká žárlivost. František ji samozřejmě varoval, že jsem proutník, ale myslím, že už si zvykl. Zajímavostí je, že jsem vůbec nevěděl, čí je to dcera. Seznámili jsme se a až na druhém rande mi řekla, kdo je její táta. Ona pracuje v advokátní kanceláři, má svou kariéru, tudíž nešlo ani vydedukovat, že by se mohla vzdáleně pohybovat ve stejné branži.
Jak se vám rozjíždí novoroční sezóna?
Upřímně jsem rád, že už zase pracuju, protože jsem o nedávných svátcích byl u mámy, válel se, nudil a přibíral. Řekl bych, že takových šest kilo mám nahoře, ale už jsem si nasadil odtučňovací kůru, dělím si stravu, do toho cvičím, tak snad to brzy půjde dolů.
Bylo vám snad v divadle řečeno, že byste měl shodit?
To ani ne, ale jelikož se v Aidě svlékám do půl těla, samotnému mi není příjemné ukazovat špeky. Asi si tu košili ještě měsíc nesundám. Jo, a pamatuji si, jak jsem po svátcích nastoupil zpátky do Kleopatry, kde jsme se potkávali s Oldou Lichtenbergem. Tehdy jsem mu řekl, že má pupek, a on smečoval s tím, že on je producent a já herec a zpěvák, u kterého je velké břicho poněkud nežádoucí. Taktně naznačil, že bych s tím měl něco udělat.
Máte sklony k tloustnutí?
To ani ne, ale jak je člověk závislý jen na autu, tak toho přes den moc nenaběhá. Hodně jsem zpohodlněl a doby, kdy jsem běhal venku nebo chodil do folklórního kroužku, jsou dávno pryč. Nabírám sice pomalu, ale jistě. A nebo pak stačí, abych si dal něco smetanového a hned mám dvě kila dole. Nedělá mi to jaksi dobře.
Momentálně usilujete o roli v muzikálu Fantom opery, který chystá právě František Janeček. Uspěl jste na konkurzu?
Řekl bych, že jsme v dobré fázi. S Františkem máme za sebou nějaké rozhovory, poslední kolo zkoušek bylo nejlepší a teď čekáme, co na to vedení v Londýně. Na té české straně je snad vyhráno, tak uvidíme. František mi říkal, ať nejsem tak líný a trochu přidám na emocích a dynamice, což se snad povedlo. Jsem vystudovaný operní pěvec, takže o roli stojím hodně, určitě je jedna z těch vysněných, ale když to nevyjde, tak se nic nestane, jen by mě to víc mrzelo.
Baví vás vůbec muzikál, nebo byste byl spokojenější s úspěšnou sólovou kariérou?
To je problém, se kterým se často potkávám. Momentálně ale chystám vlastní desku, která by měla být hodně pestrá. Jednu písničku mi slíbil Michal David, pak se mi možná splní jedno tajné přání, neboť mám za sebou i nějaké rozhovory s Karlem Gottem a něco přislíbil i Petr Kolář. A do toho jsem začal využívat i služby jednoho italského pedagoga, který je sice hodně drahý, ale dobrý. Je totiž spolužák Pavarottiho, takže měli stejného učitele. Musím vyspět ve vysokých tónech a trochu vyčistit hlas od muzikálů, všechno s ním konzultuju. Měl jsem štěstí, že byl na tři dny v Praze, jinak se musíme potkávat ve Vídni, nebo v Itálii. Zatím mi dal pár rad k srdci a je na mě, abych trénoval. Věřím, že oslovím publikum i jinak než jen v muzikálech.
