Britská BBC plánuje velkolepé pojetí blížícího se stého výročí první světové války. Konflikt bude připomínat po celé čtyři rok. Tedy stejně dlouho, jako vojáci znepřátelených stran prolévali krev. Celkem válce hodlá v programu věnovat na 2 500 hodin. Což bude vůbec najambicioznější projekt v historii BBC.
Jeden z dokumentů se hodlá zaměřit na krvavou řež známou jako Bitva o Gallipoli, v níž se v letech 1915 až 1916 střetla spojenecká vojska v čele s Velkou Británií s tehdejší Osmanskou říší, jež stála na straně Německa. Operace nakonec skončila stažením spojeneckých vojsk. Zemřelo během ní na půl milionu vojáků, než se spojenci rozhodli stáhnout.
Přičemž připravovaný dokument BBC se má do velké míry točit kolem otce mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Alespoň podle listu The Independent. Obecně se totiž má za to, že Keith Murdoch coby mladý australský reportér přispěl k ukončení nešťastné operace, známé též jako operace Dardanely.
Bitva o GallipoliZnámá též jako operace Dardanely (v Británii) nebo bitva o Çanakkale (v Turecku). Odehrála se mezi únorem 1915 a lednem 1916. Šlo o kontrolu strategicky důležitého Dardanelského průlivu. Střetly se v ní Velká Británie, Francie, Austrálie a další země s Osmanskou říší a Německem. Pro spojence v čele s Británií se proměnila v jeden z největších neúspěchů první světové války a naopak v Osmanské říši (dnešní Turecko) byla považována za jeden z největších úspěchů. Coby důvod pro neúspěch spojenců se uvádí neschopnost vojenského vedení, taktické chyby, zastaralá výzbroj či nedostatek munice. V bitvě zahynulo odhadem na půl milionu vojáků na obou stranách. Zdroj: Wikipedia.org |
Reportér dostal v roce 1915 svolení od velitele operace Iana Hamiltona navštívit australské vojáky u Gallipoli a vylíčit pak v novinách své dojmy z fronty. Samozřejmě za příslibu, že bude respektovat tehdy běžnou vojenskou cenzuru.
Jenže Murdoch se spřátelil se zpravodajem listu The Daily Telegraph Ellisem Ashmeadem-Bartlettem, který nesouhlasil s kontrolou reportáží, jež otupovala jeho kritiku vojenské operace. Přičemž Keith Murdoch s ním souhlasil.
Dohodli se tedy, že australský novinář propašuje do Londýna k tehdejšímu britskému ministerskému předsedovi Herbertu Asquithovi dopis. A v něm budou (necenzurované) informace o skutečném průběhu bojů. Popsané britským zpravodajem The Daily Telegraph. Jenže cestou Murdocha lapila vojenská policie a dopis mu zabavila.
Murdoch BBC kritizuje, na dokumentu ale spolupracuje
Do Londýna se však dostal a tam sepsal vlastní dopis. Z toho, co si pamatoval z psaní od Ashmead-Bartletta. Jenže jak ho psal jen po paměti, tak byl plný chyb. A také přehánění. Nechyběly v něm ani silné emoce. List nakonec odeslal australskému premiérovi a kopie britským ministrům, až se dostaly i k tamnímu předsedovi vlády.
Pro mnohé se stal následně hrdinou, byť jeho čin vyvolává i jisté kontroverze. "Byl to úžasný dokument, směs chyb, faktů, přehánění, předsudků a velmi sentimentálního patriotismu, který vznášel velmi vážná obvinění vůči britskému generálnímu štábu...většina z nich nebyla pravdivá. Základ těchto obvinění - že výpravě na Gallipoli hrozila katastrofa - v tom byl pravdivý," míní australský novinář Phillip Knightley.
Londýn o několik měsíců později Hamiltona z Gallipoli stáhl a celou operaci Dardanely ukončil. Podíl na obou rozhodnutích se připisuje i Keithrovi Murdochovi, který zemřel pár let po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952.
Teď tedy jeho postava znovu ožije, alespoň v dokumentu. Spolupracuje na něm i syn Keitha Murdocha, Rupert. Přitom dvaaosmdesátiletý mediální magnát patří mezi nejzavilejší kritiky BBC. Vyčítá jí nejen financování z koncesionářských poplatků, ale tvrdí také , že jsou její novináři levicově orientovaní.
Z dokumentu o svém otci má ale evidentně radost. "Gallipoli bylo beznadějné, evidentně beznadějné. Mám na mysli: vylodili se na plážích, které nebyly nijak široké a čelili vysokým útesům, po kterých museli zkusit šplhat, zatímco do nich Ataturkovi vojáci stříleli z automatických zbraní," řekl v rozhovoru pro dokument BBC.
