K prohlášení za mrtvého může dojít tehdy, nelze-li smrt fyzické osoby prokázat předepsaným způsobem. Je tomu tak především tehdy, je-li na základě jiných důkazů zjištěno, že určitá osoba zemřela.
"Případ se nikam nepohnul, policie stále nemá jedinou stopu a já potřebuju mít nějakou právní jistotu. Žít neustále v nejistotě je vysilující," vysvětlila manželka nezvěstného podnikatele.
Žádost podala už v dubnu, minulý měsíc se pak musela dostavit k soudu, aby svou výpovědí doplnila samotný návrh a mohla se tak rozběhnout roční lhůta potřebná k prohlášení Jana Moťovského za mrtvého.
"Bylo to první stání a soudkyně se mě ptala na otázky kolem zmizení mého manžela a padla řeč i na rodinu. Do řízení se mimochodem nepochopitelně přihlásil jeho bratr Roman s mým tchánem. Chtějí mít přehled o tom, co dělám, a protože doufají, že Honza žije, nechtějí, abych rozprodávala jeho majetek. Já ale znovu opakuji, že žádné majetky nerozprodávám a že peníze za prodej Miss byly vyměněné za směnky a pokryly manželovy dluhy. Nebudu ale samozřejmě zastírat, že chci vyřešit dědictví; už proto, že mám dítě. I proto je také nutné, aby soud určil opatrovníka nad manželovým majetkem. Nechci totiž naopak, aby docházelo k protiprávnímu rozprodávání majetku," dodala Moťovská.
Jan Moťovský se pohřešuje od 3. srpna loňského roku, kdy odjel do francouzského města Nice. Tam měl schůzku s jedním ze svých obchodních partnerů. Odtud měl dorazit za rodinou na dovolenou do Španělska, kam ovšem nepřijel. Nepodal o sobě od té doby žádnou zprávu a nikdo ho ani neviděl.
Po zmizelém podnikateli začala pátrat kromě francouzské policie i ta česká, která měla podezření, že Moťovského někdo unesl. Kriminalisté se případem zabývali jako podezřením ze spáchání trestného činu zbavení osobní svobody. I přes spolupráci se zahraniční policií se však podnikatele nepodařilo najít, a tak čeští kriminalisté případ odložili.
Co říká zákon?Prohlášením za mrtvého nastávají stejné právní následky jako smrtí dané osoby, a to ke dni uvedenému v rozhodnutí jako den smrti. Tento den je také rozhodující pro nabytí dědictví po osobě prohlášené za mrtvou. Za mrtvou může soud prohlásit i osobu nezvěstnou, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem soudit, že již nežije. V rozhodnutí určí den, který platí za den smrti nezvěstného, příp. den, který nezvěstný nepřežil. K tomuto dni pak nastávají právní následky spojené se smrtí fyzické osoby, včetně dědického nástupnictví. Řízení o prohlášení za mrtvého lze zahájit k návrhu osoby, která má na věci právní zájem (manžela, dětí, osob, jež tvrdí, že budou dědici); může však být zahájeno i bez návrhu. Zdroj: Sagit |
