Divák odejde s dojmem, že se mu dostalo přesně toho, co se od dané produkce dalo čekat.
Monu Lisu připravilo Divadlo Broadway s podobným týmem jako například jinou zdejší romantiku, Tři mušketýry, a Mona Lisa je inscenačním stylem "mušketýrskou mladší sestrou", ovšem naladěnou na temnější notu.
Premiéra? TřikrátPremiéra nového muzikálu Mona Lisa je 4. března. V hlavní ženské roli se představí Dasha. V dalších dvou dnech následují další inscenace, v nichž se postupně vystřídají Monika Absolonová a Marta Jandová. |
Nováčkem, a to a poli muzikálového autorství, je tvůrce hudby Bohouš Josef. Oproti muzikálům Michala Davida je to příjemná změna - přece jen je v ní slyšet vzdušně nepodbízivý popový zvuk Burmy Jones. Jinak nemá Mona Lisa čím překvapit.
Soukromé muzikálové produkce jako by na své tituly měly kuchařku, podle níž postupují krok za krokem. Základ si udělej z něčeho, co divák dobře zná. Vhodná je historická osobnost či adaptace známé látky, nově - jak vidno - stačí i ikonický obraz. Přimíchej výpravné kostýmy, dusně těžkopádnou romantiku, pompézní, leč kašírované kulisy, kořeň účastí známých tváří a nezapomeň dochutit alegorickou postavou (nejlíp Osudem nebo Smrtí), která tanečně víří kolem staticky pějících hlavních hrdinů. Dus v tom publikum tak tři hodinky, jinak by se snad mohlo zdát, že si své peníze nedopřálo do sytosti. Receptura je to osvědčená, ale nikdy z ní nevzejde prvotřídní pochoutka, nýbrž stokrát ohřívaný guláš. Po této linii se třikrát šedesát minut (s pauzou) valí i Mona Lisa.
Kolegiální gesto Vondráčkové: premiéru nechala Zagorové
|
Premiérové obsazení dlouho očekávaného muzikálu Mona Lisa, který se odehraje 4. března v Divadle Broadway, je již známé. Vedle Dashy coby Mony Lisy, Josefa Vojtka a Petra Koláře se v roli matky představí publiku Hana Zagorová. Její kolegyně Helena Vondráčková se slavnostní premiéry dobrovolně vzdala.Největším prohřeškem režiséra a scénáristy Libora Vaculíka je nedostatek invence a spoléhání se na klišé. Mona Lisa neohromuje ani technickými zázraky: standardně se používají projekce (buď ve formě pláten obrazů, na které se promítají díla zmiňovaných mistrů, nebo v podobě bílých křídel, na kterých se objevuje totéž a sem tam nějaký doplněk navíc - třeba projekce ohně či nějaká animace), na točně se otáčejí kulisy, které vytvářejí schodiště a zákoutí renesanční Florencie.
Pozoruhodná prostota doprovází i výjevy, jež volají po metafoře, vypjaté emocionalitě a náležitém režijním gestu. Například ve scéně ohňostroje, při němž nešťastnou náhodou uhoří dcerka Lisy, se slabě do prostoru rozprsknou pouhé dvě vystřelovací konfety. Mona Lisa diváky efekty ohromí jen sotva.
Když už se zdá, že nenápadité křepčení company v renesančních úborech zavání přílišnou jednotvárností, vpustí režie na scénu "revuálně" dva komické sněhuláky (Leonardo da Vinci vynalezl právě lyže) nebo symbolické oživlé barvy - tedy tanečnice s obří maketou palety na kostýmu.
Jen tak si trochu zafilozofovat
Muzikál jeho autoři napsali na námět románu Dietera Sinna. Hlavní postavou tak není jen nešťastně provdaná Lisa del Giocondo, ale také renesanční umělci Michelangelo Buonarroti a Leonardo da Vinci. To zavdalo autorům příčinu zafilozovat si o umění, o rivalitě či o vztahu umělce a politiky. Jde asi o nejúpornější pasáže vůbec, navíc zpomalující už tak dost zašmodrchaný děj.
Michelangela si zahrál sám autor Bohouš Josef jako domýšlivého okázalého snoba, který se stále ohání sádrovou zmenšeninou svého Davida jak z prodejny levných suvenýrů. Leonado je naproti němu takový "pohádkový dědeček", v prostém šatě, s utrápeným výrazem si velebně mnoucí bradku a zpívající " já nad plátnem přemítám a nevím sám, kde začít mám".
Nejhůř však dopadl třetí renesanční mistr, Raffael Santi (herecky zcela toporný Vlastimil Horváth), na nějž zbyla pouhá role prostředníka prosťáčkovsky slepě obdivujícího oba velikány: o jeho vlastním bohatém díle muzikál mlčí.
Dalším typickým zdejším nešvarem jsou toporné texty rýmující slova jako povídá - pobývá či úsměv maminčin - mistr da Vinci. Zpěváci se jich zmocňují s větším či menším úspěchem - zcela suverénní byla Marta Jandová jako Mona Lisa či Jan Toužimský jako její ztracená láska Giuliano, Bohouš Josef si rovněž part Michelangela napsal přiléhavě pro své hlasivky. Standardní kreaci chraplákového zuřivce předvádí Josef Vojtek jako žárlivý Lisin manžel Giocondo. Místy nevyrovnaný byl naopak projev Petra Muka, silně maskovaného jako Leonarda, nebo zpěv Romana Tomeše coby da Vinciho milovaného žáka Salaie.
Divadlu Broadway je ovšem zbytečné vyčítat, že do světa vypustilo další kostrbatý a režijně zcela šedivý kus. Jeho producenti se chovají jako pragmatičtí obchodníci a nabízejí to, co se dobře prodává - ostatně na generálce, ze které pochází tento první dojem, obecenstvo nadšeně tleskalo, první řady dokonce vestoje.
Neskonale kvalitnější Adéla ještě nevečeřela (s několika tháliovými nominacemi) si obchodně nevede zdaleka tak zdatně jako sotva startující Mona Lisa. Jednoduše řečeno: jde o zákon poptávky a nabídky.
Bohouš Josef, Libor Vaculík, Lou Fanánek Hagen - Mona Lisa
Divadlo Broadway Praha. Režie, scénář a choreografie Libor Vaculík, scéna Martin Černý, kostýmy Roman Šolc. Obsazení (psáno z 2. veřejné generálky) Marta Jandová, Josef Vojtek, Petr Muk, Vilém Čok, Bohouš Josef, Jan Toužimský a další.
Hodnocení: 30 %
Čtěte ve středeční MF DNES
Dcera Petra Jandy a hlas populární německé skupiny Die Happy, Marta Jandová, se kvůli roli v muzikálu Mona Lisa vrátila do Česka. Rozhovor, v němž vysvětluje svůj odchod z rodné země a popisuje své účinkování v roli, kterou převzala po Ivetě Bartošové, čtěte ve středeční MF DNES.
