Derren Brown se v knize Magie a manipulace mysli představuje jako zavilý bojovník proti duchařům, jasnovidcům, kartářkám, homeopatům a ostatním profesionálům nadpřirozena, zastřešeným termínem new age.
Brown však proti módním alternativcům nebrojí oním úsměvným způsobem jako někteří fundamentalisté z tuzemského klubu skeptiků Sisyfos ignorující duchovní rozměr lidské existence.
Brown sám totiž zná paranormální jevy jako málokdo: je dokonalý hypnotizér, šéf spiritistických seancí či "jasnovidec“; strčí v tom do kapsy jiné mediálně známé osoby, které tvrdí, že komunikují s biosférou, vesmírnými energiemi či vidí do minulosti i do budoucnosti. Kdyby své kousky obarvil trochou nějaké té mystiky a dal se na léčení, mohl by inkasovat víc. Mohl by klidně založit svou terapeutickou školu či náboženskou sektu.
Jenomže Brown čtenáře každou chvíli pečlivě ujišťuje, že nic takového jako nadpřirozené schopnosti a jevy neexistuje. Existuje pouze manipulace mysli.
Pokus se studenty
Vysvětluje, jak se takové věci dělají. S velkým zalíbením například opakuje, že základní pracovní metodou každého jasnovidce je takzvané "studené čtení“ klienta. Exaktními výklady z oboru statistiky dokládá, že náhody nejsou tak neuvěřitelné, jak se jeví. S gustem demytizuje alternativní psychodiagnostiku, založenou na obrovské psychické převaze terapeuta nad klientem. Šermuje svým zlomyslným pokusem na několika skupinách studentů, které požádal, aby mu poskytli přesné datum narození, obrys své ruky na čtvrtce a nějaký drobný předmět, k němuž mají silný osobní vztah. Takto vyzbrojen slíbil každému, že mu vypracuje psychologický profil.
Výsledek?
Pětadevadesát procent studentů označilo svou charakteristiku za neuvěřitelně přiléhavou. Některé dívky dokonce Browna podezíraly, že tajně nahlédl do jejích deníčků. V čem je vtip? Brown vypracoval pro všechny studenty jeden jediný profil. Stačil úvodní rituál a dostatečně vágní formulace, aby se v něm každá individualita poznala.
V mládí býval zaníceným křesťanem. Náboženství ho však, aniž v knize upřesňuje jak, zklamalo. Od té doby nespatřuje žádný rozdíl mezi kněžími "mainstreamového křesťanství“ a kabaretními iluzionisty. Brown zkrátka občas přestřelí. Někdy dokonce opustí svůj elegantní anglický humor a klidně řekne o jisté dámě, která nabízela rodičům kontakt s jejich zemřelým dítětem, že je to kráva. V těchto pasážích může autora pochopit snad jen ten, kdo slyšel přednášku Marty Foučkové o mimořádné škodlivosti soulože s těhotnou partnerkou. (Abyste rozuměli, ty strašné rány pyjem dělají embryu příšerné duchovní modřiny. A podobných celebrit má nová česká spiritualita víc.)
Od vuřtů k vegetariánství
Brownovo varování před samozvanými velekněžími duchovna je v Česku dost aktuální. Po pádu rudé mystiky se naše území stalo bílým místem na okultní mapě. Už více než patnáct let ho křižují "duchovní“ konkvistadoři ze Západu.
Nejprve dorazili Američané s kineziologií a scientologií, dnes je skoro vytlačili Němci s rodinnými konstelacemi a plnou nůší orientálních nauk. Urazili svízelnou cestu od vuřtů a piva k vegetariánství, abstinenci a k orientální mystice a hledají klienty i žáky v zemi s podobnou národní dietou. Duchovno bývá v péči pochybných ezoteriků nejednou trivializováno. Není tajemství, které by nerozkryli. Takovým se sluší připomenout verše Ivana Diviše ze sbírky Sursum:
"Tajemství je nezměrné,/ naše odkryvačská práce nepatrná,/ zahrávající, ano zločinná -/ Ale tajemství je nezměrné,/ a je-li vyrabováno zde,/ ihned se vystěhuje jinam/ a zas tam nastaví platinovou ruku/ buďto k utětí katu,/ nebo k políbení světci.“
Jenže když Brown tvrdí, že nás nic tajemného neobklopuje, není to vlastně naruby totéž, co činí samolibí duchaři?
Ostatně všechny alternativní léčitele jednoduše hází do jednoho pytle s nápisem Podvodníci. Jenže chladnokrevných šejdířů je v těchto kruzích menšina, jak se autor recenze mohl přesvědčit. Většinou tito lidé skutečně věří, že se mohou vyptávat vyšších bytostí, zemřelých, ba dokonce osudu. Je přece jedno, zda to dělají kvůli vědomí vlastní výjimečnosti či z ryzí touhy pomoci, pomineme-li finanční odměnu, která přece není pouze výsadou léčitelů. Jistě: v dobré léčitelské víře lze páchat i zločiny na klientech. Však také Brown nešetří příklady, kdy alternativci rozmluvili chemoterapii člověku se zhoubným bujením ve stadiu, které se ještě dalo léčit. Má bohužel pravdu.
Placebo není od ďábla
Až příliš mnoho místa a úsilí britský antišaman spotřebuje, aby čtenáře přesvědčil, že homeopati, kineziologové a jim podobní ve skutečnosti využívají placebo efektu. Jako člen nezávislých posudkových komisí upozorňuje na poučný paradox: průkopníci alternativ baží po tom, aby jejich metodu potvrdila věda. Když však neobstojí ve dvojitě slepých testech, prohlásí, že tak svrchovaně duchovní léčba se nedá vtěsnat do úzkého vědeckého paradigmatu. Takže placebo. No a co? Když totiž placebo zafunguje a léčí, aniž by uškodilo...
Existuje krásná báseň na toto téma od Miroslava Holuba, nazvaná Stručná úvaha o mapách:
"Albert Szent-Györgyi, jenž toho věděl dost o mapách,/podle nichž se ubírá kamsi život,/ vyprávěl tento příběh z války,/ skrze niž se ubírá kamsi historie:// Z malého maďarského oddílu v Alpách vyslal mladý poručík/ výzvědnou skupinu do ledové pustiny./ Neprodleně/ počalo sněžit, sněžilo dva dny a skupina/ se nevrátila. Poručík trpěl: poslalť/ na smrt své lidi.// Leč třetího dne výzvědná skupina byla zpět./ Kde byli? Jak dokázali nalézt cestu?/ Ano, pravila skupina, pokládali jsme se již/ za ztracené a čekali konec. Když tu jeden z nás/ našel v kapse mapu. To nás uklidnilo./ Utábořili jsme se, přečkali sníh a pak s mapou/ našli správný směr./ A tak jsme tady.// Poručík si vypůjčil onu podivuhodnou mapu, aby ji/ prostudoval. Nebyla to mapa Alp,/ nýbrž Pyrenejí.“
Možná by Derren Brown potřeboval zažít podobný zázrak. Asi by pak nepsal o všech léčitelích či kněžích tak příkře. Jenže to mu asi jeho geniální analytický mozek nedopřeje.
Ještě dodatek: relativně samostatný oddíl věnuje Brown paměti. Vysvětluje, jak si pomocí paměťových paláců i jiných technik vypěstovat postřeh a vštípivost, opravdu nezištně. Asi má oprávněnou jistotu, že v tomto oboru to jen málokdo dotáhne tak daleko jako on.
. O knizeDerren Brown Magie a manipulace mysli Přeložila Hana Loupová. Argo, Praha 2007, 304 stran + 8 stran fotografické přílohy, doporučená cena 359 korun. |
