MF DNES má dokumenty o tomto odchytu, které naznačují i to, že následnou péči za zvíře neplatil šumavský národní park, zřejmě proto, aby se to co nejvíce utajilo.
Stala se chyba, jsem si jistý, že zoologové neměli v úmyslu zvířeti ublížit. Ale to, že správa parku tento incident tajila, je nepřípustné. Na druhou stranu, všechny tyto projekty a odchyty rysů by se nemusely dělat, kdyby nebylo pytláků, před kterými je nutné šelmy chránit.
Rysi na ŠumavěNa Šumavě žije zhruba 50 rysů. Toto číslo zveřejnili ochranáři, kteří šelmy sledovali po dobu pěti let. Zoolog Luděk Bufka letos v dubnu MF DNES řekl, že počty rysů jsou na nejnižší hranici. Přitom rysi se na Šumavě až do 90. let 19. století běžně vyskytovali, pak vyhynuli. „Současná populace se do přírody dostala v 70. a 80. letech 20. století vypouštěním v zajetí chovaných zvířat,“ uvedl tehdy Bufka. Právě tito jedinci dnes tvoří základ šumavské populace, která se ale nijak výrazně nerozšiřuje a zůstává v posledních letech na stejných počtech. |
Správa parku však rysa odchytila do nášlapné pasti, jejíž použití zakazuje zákon. Existují jiné, šetrnější metody, jak šelmu odchytit?
Samozřejmě, že existují. Nechci příliš hovořit o konkrétních způsobech, aby to nebyl návod pro pytláky, nicméně známý je odchyt do sklopců, kdy zvíře vleze do klece a ta se za ním uzavře. Každý odchyt je ale pro zvíře stresující. I proto se po určitých zkušenostech ustoupilo od projektu telemetrických obojků.
Kvůli ochraně vzácných rysů na Šumavě Hnutí Duha už roky posílá do šumavských lesů dobrovolníky, takzvané rysí hlídky. Ty pak spolu s lesníky odstrašují pytláky, zejména mezi Volary, Prachaticemi a Českým Krumlovem.
Kvůli pytlákům je potřeba sledovat, zkoumat a chránit populaci rysů. Na jedné straně víme, že je špatné dávat šelmám obojky. Ale na druhé - nebýt pytláků, nebylo by těchto opatření ani rysích hlídek.
