Stát se úspěšnou houslistkou není obvyklý sen mladé dívky. Jaká byla vaše cesta k hraní na housle?
Naštěstí mě do toho nikdo nenutil, vybrala jsem si to sama. Můj dědeček, tatínek i bratranec na housle hrají a mně se to vždy moc líbilo. Naši mě potom přihlásili do základní umělecké školy, kam jsem nastoupila hned od první třídy. Občas po návratu ze školy se mi sice hrát nechtělo, ale vždycky jsem se překonala. A možná i díky tomu jsem u toho tak dlouho vydržela.
Posluchači předpokládají statickou houslistku, ze které nepůjde žádná energie. Já si ale právě zakládám na tom, aby ze mě energie vyzařovala.
