Odmítnutí stížnosti je patrné z justičních databází. Odůvodnění zatím Ústavní soud (ÚS) nezveřejnil, známý není ani obsah Dolíhalovy stížnosti. S ohledem na anonymizaci usnesení nechtěla výsledek řízení komentovat ani mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Loupež patří k největším v historii Česka. Stala se v srpnu 2006. Tři maskovaní muži přepadli vůz bezpečnostní služby, měli pistole a maketu bazuky. Bývalí policisté většinu peněz investovali do nemovitostí, případně s různými výsledky svěřili nebo půjčili známým. Velitel vozu, možný komplic lupičů, zemřel čtyři roky po přepadení. Tělo se našlo až později na skládce u Drásova na Brněnsku.
Kromě Dolíhala byl odsouzen také jeho bratr Antonín, jenž dostal deset let, a Jaroslav Havlík, jenž si odpykává jedenáct let vězení. Jiří Bartoň, který pomáhal odklízet tělo velitele vozu, dostal u Krajského soudu v Brně 2,5 roku vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu čtyř let.
Roman Dolíhal s Havlíkem se neúspěšně dovolali k Nejvyššímu soudu. Ten loni konstatoval, že není důvod pochybovat o vině odsouzených. Dílčí rozpory ve svědeckých výpovědích lze podle soudu rozumně vysvětlit, obhajoba obviněných je podle něj účelová.
Dolíhal v dovolání poukazoval na porušení práva na spravedlivý proces, tvrdil, že justice nevyslechla svědky, na kterých trval. Kauzu podle něj ovlivnila štvavá kampaň médií.
Dále zpochybnil totožnost těla nalezeného na skládce u Drásova. Trvale tvrdil, že v době spáchání loupeže byl na jiném místě. Odsouzen byl především na základě výpovědi bratra, který se k činu přiznal a popsal přípravu i průběh přepadení.
V roce 2016 začal soud projednávat loupež 77 milionů spojenou s vraždou
19. února 2016 |
