Výsledná fotografie se skládá ze 159 samostatných obrazů. Zachycená sluneční koróna je tvořená světlem odraženým od volných elektronů.
„I laik na první pohled pozná, že Slunce je jako obrovský magnet se dvěma póly. Vidíme mapu magnetického pole Slunce. Není jiná šance, jak ji zachytit, než při zatmění,“ popsal fotografii Miloslavem Druckmüller. Právě on vytvořil a stále zdokonaluje program pro zpracování nasbíraných dat.
Už desátá expedice brněnského týmu byla co do vybavení tou největší a nejsložitější. Třicetičlenná výprava, tvořená kromě Čechů také vědci z Havajské univerzity, si na zatmění počíhala na pěti stanovištích.
Neměli elektřinu a na pozorovací místo přijeli na koních
Nejnáročnější terén musel zvládnout tým matematičky Jany Hoderové. „Naše pozorovací místo leželo pod vrcholem Whiskey Mountain ve více než tří tisícové nadmořské výšce. Museli jsme tam i s vybavením dojet na koních a zvládnout kilometrové převýšení. Protože tady nebyl žádný signál ani elektřina, poprvé jsme vyzkoušeli solární panely,“ řekla Jana Hoderová.
Na zachycení sluneční koróny měli pouhé dvě minuty. „Naším největším problémem byly rozsáhlé lesní požáry. Už z letadla jsme viděli, že je celý pás, odkud bude zatmění pozorovatelné, plný dýmu. Naštěstí se ale otočil vítr a podařilo se nám vytvořit záběry, které kvalitou překonají ty dosud pořízené,“ prozradil Druckmüller a doplnil, že kvalita snímku se pozná také podle toho, že jsou na něm vidět hvězdy. Výpravu vědci hodnotí jako nejúspěšnější a přivezli si z ní zatím největší množství dat.
