Koncem srpna začne v Bzenecké Doubravě na Hodonínsku fungovat vinařský komplex za desítky milionů korun. Léta chátrající areál bývalého zemědělského družstva tady přestavuje společnost Vinný dům.
Vyrábět chce minimálně pět milionů litrů vína a půl milionu litrů ovocných šťáv ročně a zařadí se tak mezi největší moravské výrobce. Ti se teď těší z úspěšného období. Jeho důkazem jsou právě nově budované či plánované neskromné stavby, u kterých vinaři sázejí na výraznou architekturu.
Ty u Bzence navíc nahrazují zchátralý areál bývalého družstva. „Architektonicky jsme novostavbu vinařství s moštárnou vyřešili tak, aby nenarušovala krajinu Bzenecké Doubravy a kopírovala výškovou hladinu borových lesů v této unikátní oblasti vátých písků,“ popisuje nově vznikající provoz jednoho z největších budoucích vinařství v zemi jeho majitel Dušan Černoch.
„Souběžně se silnicí postavíme reprezentativní administrativní budovu a vrátnici, které budou průčelím výrobní haly a skladů. Půjde přitom o funkcionalistické pojetí, kde převládá bílá barva v kombinaci s černým kamenem a sklem,“ líčí Černoch.
V areálu vzniknou i degustační prostory, místo pro svatby a teambuildingy či zážitkovou gastronomii. Prodávat se tu budou produkty pro vinaře i sudy renomovaných francouzských výrobců.
Maloměstská ulička ve vinohradu
V moderní stavbu by se do dvou let mělo změnit i vinařství Mikrosvín v Dolních Dunajovicích. „Právě řešíme výběrové řízení na architekta. Vzniknout by měly nové prostory pro výrobu, ale i vinotéka a ubytování v souladu s duchem tohoto místa,“ uvedla prokuristka vinařství Vladimíra Mrázová.
Ulička vinných sklepů, kde Mikrosvín bude mít své nové království, je posazená v mírném svahu a má svou nezaměnitelnou atmosféru.
„Díky své geografické poloze je zdálky viditelná a působí jako dětský model. Zároveň lze říci, že působí překvapivě surreálně jako maloměstská ulička ve vinohradu, v krajině nabité energií Pálavy,“ popsal ji architekt Marek Jan Štěpán, který přestavbu navrhl.
Krásná sídla chtějí i ti menší
O reprezentativní sídla ale mají zájem i daleko menší výrobci. Ve Valticích by mělo vzniknout například vinařství Obelisk, které po vizuální stránce nezapře inspiraci lichtenštejnskou kolonádou Reistna i vápencovými bradly Pálavy.
V Čejkovicích zase mají plány vybudovat vinařství, které navrhlo architektonické Studio Libre a jež využívá prudkého svahu při výrobě vína. To se tam nemusí přečerpávat, ale protéká přirozeným spádem, protože výroba je rozdělena do tří podlaží.
„Bylo to pro nás velmi specifické a zajímavé zadání,“ přiznává architekt Robert Jelínek, jehož studio Libre jen za poslední dobu zpracovávalo hned tři studie nových vinařství. „Zájem mezi vinaři je obrovský. Ovšem se samotnou realizací staveb už je to horší,“ podotýká.
Ostatně ani zmiňované čejkovické vinařství Mezi sklepy není rozhodnuto, zda do nové stavby půjde. „Aktuální to není. Zvažujeme možnosti do budoucna, ale je možné, že nedostatek prostoru vyřešíme jinou cestou,“ podotkl majitel vinařství Libor Pavka.
Vinařství a architekturu spojuje tajemno
Podobně je na tom i Vinařství ZD Němčičky. Návrh architektů z Projektu Veselo také využívá sklonu pozemku k samospádové výrobě vína. Navíc vyhrál první místo v kategorii ekologické stavby soutěže Stavba Jihomoravského kraje jakožto studentský projekt.
„Potřebujeme reprezentativnější prostory. Spíše je to ale vize do budoucna. Momentálně není stavba v našich možnostech,“ potvrdila předsedkyně družstva Romana Syrovátková.
Poslední „novostavbou“, která už začala sloužit, je vinařská stodola v areálu vinařství Château Valtice. Reprezentativní prodejna vína zatím vinařství chyběla. Pod ní se ukrývá podzemní rotunda a sklep a v nich řada mystických symbolů.
„Výroba vína i architektura jsou jedněmi z nejstarších umění, byly vždy opředeny velkou mírou tajemna, duchovna a symboliky,“ vysvětluje ředitel vinařství David Šťastný.
Už letošní vinobraní by se pak mohlo odehrát v nově postavených vinařstvích v Mikulově – nová sídla tady staví Vinařství Volařík i Vinařství Fučík. Reprezentativní sídlo plánuje i znojemský Lahofer.
