Pětašedesátiletý řidič s autobusem, v němž cestovalo 40 dětí a tři dospělí, zůstal zaklíněný na přejezdu pod jednou ze závor. Ke křížení vozovky s kolejemi se v tu chvíli blížil spěšný vlak.
Podle soudu se nicméně nejednalo o obecné ohrožení. „Stěžejní pro rozhodnutí soudu byla fotodokumentace, včetně plánku místa a videozáznamu. I podle dosavadní judikatury lze za obecné ohrožení považovat jen takové jednání, kdy bezprostředně hrozí nebezpečí smrti či vážné újmy na zdraví,“ poznamenala soudkyně Helena Frantelová.
„V tomto případě ale obžalovaný zůstal stát s autobusem na zadní části přejezdu na manipulační koleji, kde nehrozilo nebezpeční střetu. Toho si byl i s ohledem na místní znalost vědomý. Vlak poté projel velmi pomalou rychlostí po nejvzdálenější koleji,“ odůvodnila své rozhodnutí Frantelová. „Nejde o trestný čin, skutek by měl být posouzen jako přestupkové jednání,“ doplnila.
Případem řidiče, který i po incidentu na přejezdu dál pracuje pro dopravní společnost Dopaz, se proto má dál zabývat Městský úřad v Boskovicích.
Autobusu pomohl ze sevření náklaďák
Řidiči autobusu se předloni 20. listopadu po půl osmé ráno nakonec podařilo z přejezdu dostat díky řidiči nákladního automobilu stojícího v protisměru, který Žuborovi uvolnil cestu za cenu toho, že sám najel na přejezd a zůstal zaklíněný pod závorou. Tu, která uvěznila autobus, nadzvedli spolu s řidičem dva školáci, kteří pravidelnou linkou cestovali na vyučování.
Žubor byl přesvědčený o své nevině, i proto nepřijal původní trestní příkaz, který jej odsoudil k desetiměsíčnímu trestu s podmíněným odkladem na 30 měsíců a k zákazu řízení.
„Je to veliká úleva,“ připustil Žubor po čtvrtečním vynesení verdiktu s tím, že nevidí ani nutnost dalšího potrestání v přestupkovém řízení. Popírá totiž, že by v době, kdy na přejezd vjel, už svítila výstražná světla, jak tvrdí svědci.
„Míjel jsem se přímo na přejezdu s jedním z kolegů. Až když jsme na něm byli najetí, začaly blikat závory,“ hájil se. „Bylo to tam celé doslova past na řidiče. Já jsem rozhodně nebyl první, komu se to stalo. Už přede mnou na stejném místě uvázli další tři nebo čtyři kolegové, jen se z toho nedělala taková kauza,“ zlobil se Žubor.
Byla to časovaná bomba, popisuje situaci na přejezdu advokát
K soudu jej přišel podpořit i jeho zaměstnavatel. „Upozorňovali jsme na to, že je tam problém. Tři měsíce se ale nic nedělo, až po tomto incidentu tam dali semafory a pro osobní automobily vyznačili objížďku na Mladkov,“ uvedl jednatel Dopazu František Zunka.
Na nepřehlednou situaci a zúžení na obou stranách přejezdu ostatně u soudu upozorňoval i Žuborův advokát. Místem v době oprav měli jezdit pouze řidiči autobusových linek a nákladních aut, příjezdové cesty ale pravidelně blokovaly osobní vozy.
„Celou situaci zavinil především řidič, který na druhé straně vjel do opravovaného zúženého úseku a celé to tam ucpal. A pak také dotyčné správní orgány, které povolily stavbu z obou stran přejezdu,“ uvedl obhájce David Obenrauch.
„To byla časovaná bomba. Kdyby pan Žubor nevjel na přejezd, ucpal by se protisměr a stíhaný by byl řidič, co jel naproti. Tam bylo všechno špatně,“ doplnil Obenrauch.
Ten připustil, že adekvátním trestem pro jeho klienta by byly trestné body a pokuta, nikoliv však trestní stíhání. Státní zástupce si ovšem ponechal lhůtu pro odvolání. „Počítáme s tím, že si ho podá a že toto ještě není konec,“ dodal Obenrauch.
