Větší důraz na tramvaje. Tak by se dal nazvat proces, který v následujících letech budou zažívat Brňané. Město chce nejen rozšiřovat síť kolejí a dovést je na nová místa, třeba na sídliště Kamechy či do bohunického kampusu, ale chce oživit i to, co už v Brně kdysi bylo.
Trať ze Stránské skály do Líšně od roku 1964, kdy se po ní kvůli špatnému stavu a malé vytíženosti projela poslední tramvaj, zatím zarůstá lebedou, troleje odmontovali před více než 40 lety a koleje jsou místy poničené.
Stále však existují, stejně jako násep, po němž vedly. V příštích letech by po nich „šaliny“ zase měly vozit cestující a odlehčit tak přetížené líšeňské osmičce.
Tramvaj číslo 10, která momentálně jezdí z Nových sadů, si ze Stránské skály ve Slatině protáhne cestu po dvoukolejné trati o tři kilometry dál, až na jih Líšně do areálu Technického muzea v Holzově ulici.
„Počítáme s touto částí jako s rozvojovou lokalitou. Teď se jedná asi o čtyři a půl tisíce lidí, ale do budoucna by tu měly na stráni nad Zetorem vyrůst další domy – a to by už autobusy nepobraly,“ uvedl náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO) s tím, že jde o historicky první obnovenou trať v Brně.
Na podzim by se mohlo poprvé kopnout
Podle něj by se mohlo se stavbou za zhruba 260 milionů korun začít už letos, hotovo by mělo být za rok a půl.
Stránská skála - Líšeň
|
„Aktuálně je celá akce ve fázi projektu a vypořádání a zapracování připomínek. Zároveň připravujeme dokumentaci pro stavební povolení a pro výběrové řízení na dodavatele. Přes prázdniny bude snad jasno, na podzim by se mohlo poprvé kopnout. Pokud se ovšem nikdo neodvolá,“ podotkl Mrázek.
Situaci usnadnil i fakt, že ministerstvo kultury nedávno trati zrušilo status kulturní památky. I díky tomu Brno před několika týdny získalo od Technického muzea pozemky, po kterých původní trasa ze Stránské skály vedla. Za to si muzeum, které má na konečné v Líšni postavený depozitář pro vozy dopravy MHD, vyžádalo, aby mohlo trať využívat pro prezentační jízdy tramvají-veteránů.
Dopravní podnik a zástupci radnice chtějí ještě v lednu předstoupit s konkrétním projektem před veřejnost. Už v úterý si budou situaci vyjasňovat s obyvateli především Holzovy ulice, které se provoz trati týká nejvíc. Právě oni měli nejvíce připomínek.
A nápadem nadšený z počátku nebyl ani starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan (ČSSD). „Teď už je komunikace s městem a dopravním podnikem dobrá, ale ještě před rokem to spíš vypadalo, že nás postavili před hotovou věc,“ poznamenal Štefan.
Líšeňští se bojí, že uvíznou v pasti
Lidem například vadilo, že se zvýší hluk, protože tramvaje jim budou jezdit těsně kolem domů, nebo že jim trasa „odstřihne“ přístup ke garážím a zahrádkám.
„Řekli nám, že jde jen o obnovu trati, takže se nemusí konat klasické územní řízení a s námi by se ani bavit nemuseli. To nás vyděsilo. Založili jsme kvůli tomu spolek, abychom se mohli bránit,“ prohlásil Michal Štourač, předseda spolku Holzova – Líšeň.
I přes lepší komunikaci s městem se obyvatelé z Holzovy ulice nadále bojí, že se ocitnou v pasti.
„Budeme obklíčení dopravou z obou stran. Před domy nám vede rušná silnice na Slatinu, takže žijeme v zadních částech, kde se nachází právě kolej staré trati a kde je zatím klid. Pokud by po ní jezdila tramvaj, budeme jako v kleštích, protože místy se blíží na čtyři metry od zdí domů. Je to, jako by vám šalina přejela přes obývák,“ popsal Štourač.
Podle starosty Štefana se ale už na řadu výtek podařilo zareagovat. „Dopravní podnik slíbil, že koleje přesune co nejdál od domů. Vybuduje i třímetrovou cestu, aby lidé mohli ke svým zahrádkám a garážím – a to i přes to, že se ukázalo, že část z nich je postavená na černo. A vznikne protihluková stěna. Otázkou zůstává, z jakého bude materiálu, aby lidé nekoukali třeba do betonové zdi,“ podotkl Štefan.
Další projekt brzdí skála
I když většina připomínek je podle něj vyřešená, některé pochybnosti zůstaly. Lidé mají například strach, že místo, aby řidiči jezdili po obchvatu Drčkovou ulicí, kde by je nově čekaly dva semafory, raději zvolí vedlejší Holzovu.
„Jeden z přejezdů má být právě v Drčkově ulici, kde se silnice zužuje ze čtyř na dva pruhy a vede dál na Slatinu. Navrhovali jsme mimoúrovňově řešení, aby přejezd nebrzdil dopravu. Konečný verdikt ale zatím nemáme,“ doplnil místostarosta Líšně Miloš Freiberg (ČSSD).
Tramvaj do Líšně není jediným podobným projektem, jenž Brno chystá. Do budoucna by měly „šaliny“ jezdit například do bohunického kampusu, což město vyjde na zhruba 900 milionů korun.
Další velkou akcí za miliardu je trať na sídliště Kamechy. „Tam ale projektant narazil na skálu, takže musíme hledat odpovídající řešení. Stavba se tak o něco opozdí,“ vysvětlil Mrázek.
