Láska planoucí pro korunovanou královnu nebes Marii, zázračnou ochránkyni a přímluvkyni u Boha. Tento barokně košatý název nesl program jednoho z nejfamóznějších ohňostrojů v zemích habsburské koruny v 18. století. Explodoval na nebi nad Brnem 13. května 1736, patřil obrazu Panny Marie Svatotomské a sledovaly ho davy lidí.
Na rytině, kterou vytvořili malíři F. A. Baran a F. A. Mayer, je vidět, že si ani v nejmenším nezadal s ohňostroji dneška.
Obloha vybuchuje gejzíry záblesků a hvězd. Z děl vystupují mohutná oblaka a obří zahradní vázy chrlí oheň. To vše tvoří zářivou klenbu nad barokním sloupovím, které chrání obraz ženy s dítětem.
„Kde přesně se oslava konala, nevíme, ale máme podrobný program a víme, že se na něj přišly podívat tisíce místních i obyvatel z okolí Brna,“ řekl historik Pavel Košťál z Muzea města Brna. „Na konci poslali ohněstrůjci do vzduchu i vodotrysk s městským znakem a sršícím ohněm, letící hořící srdce a dvouhlavého císařského orla,“ doplnil Košťál.
Začalo to Hanušem
Ohňostroj ale zdaleka není první brněnskou podívanou tohoto druhu. Jejich zrod sahá až do roku 1402 k prvnímu pyrotechnikovi-puškaři, jinak pixenmajstrovi Hanušovi. Toho si najali brněnští konšelé, aby se jim za 8 hřiven pražských grošů ročně postaral o střelné zbraně a hodiny na věži.
Jak píše brněnská historička Milena Flodrová, se střelným prachem to uměl. Odpaloval třeba skálu při opravě městského vodovodu.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech. |
„A k výstřelu patřil i oslnivý záblesk, který později stál i u zrodu názvu profese – ohněstrůjci. Od nich už byl jen krůček k ohňostrojům. Znamení hrůzy se v jejich rukou měnilo na fascinující podívanou,“ uvedla Flodrová.
V 18. století už patřily nebeské ohnivé show k oblíbeným kratochvílím a lidé se je snažili zachytit v kresbách.
„Podrobné popisy či vyobrazení ohňostrojů se zachovaly už z 24. února 1699, tehdy se konal u příležitosti sňatku krále Josefa I. s princeznou Vilemínou Brunšvicko-Lüneburskou. A také z listopadu 1700, kdy ohňostroj odpálili od kašny na Zelném trhu na počest narození Josefa Leopolda, syna Josefa I. O 20 let později to byla oslava hraběte Maximiliána Oldřicha Kounice, hejtmana Markrabství moravského,“ vypočítal Košťál. „Takže to byly PR akce, stejně jako dnes,“ podotkl.
Občas zafušovali amatéři
Ohňové podívané měli na starosti profesionálové, ale občas jim do díla zafušovali amatéři. Podle Flodrové se dochoval záznam o soudu s pěti studenty jezuitského gymnázia, kteří „svévolným odpalováním ohňostroje a neopatrným zacházením s ohněstrůjným zařízením způsobili značný požár v Obřanech“.
„A tak městská rada vykázala podívané do Lužánek. Tam se během 18. a 19. století ohňostroje odehrávaly za asistence ostrostřelců poměrně často, takže základ pro dnešní moderní festival Ignis Brunensis tady nepochybně je,“ dodal Košťál.
