V Moravské galerii připravujete výstavy, vy sama nemalujete?
Ne, i když to mám v rodině. Dědeček byl malíř. Malovala jsem hodně v dětství a všichni mi říkali, že určitě budu po něm. Jenomže já se chtěla nějak odlišit, proto jsem se rozhodla jít umění studovat teoreticky.
V čem vás teoretická stránka umění zaujala?
Stalo se to díky výstavě mého dědečka v Domě umění v roce 1975. Okouzlilo mě, jak její kurátorka, paní Jana Vránová, našla tehdy spoustu zajímavých a zcela neznámých obrazů a kreseb a ukázala jeho uměleckou tvorbu v dosud neznámém a novém světle. Já se zabývám historickým a současným grafickým designem. Líbí se mi objevovat zapomenutý svět, z něhož se stane svět znovuobjevený.
Čtyřkou na ČeskouPravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se se studentkou žurnalistiky Dominikou Horákovou svezla kurátorka Moravské galerie v Brně Marta Sylvestrová. |
Na čem tedy teď pracujete?
Nedávno jsem připravila dvě výstavy pro akci Meet Czech Design, která potrvá do 5. října. Jejím cílem je přitáhnout zahraniční turisty do českých měst, která pořádají designérské a grafické festivaly. V brněnské hvězdárně jsem uspořádala výstavu plakátů Hvězdné nebe Bienále Brno (více o bienále čtěte zde) a tento týden ve Scale začne výstava slavných filmových plakátů.
A vaše nejúspěšnější výstava?
Byla to výstava českého filmového plakátu, kterou jsem připravila společně s Petrem Štemberou z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze pro bienále v roce 2002. Rozletěla se do světa, chtěli ji v Hongkongu, Vancouveru, a dokonce v Los Angeles v době oscarové sezony. Zajímavě spojovala dvě média, film a jeho propagaci.
Je v Brně zájem o grafický design?
Brno je v této oblasti velmi úspěšné. Hlavně díky brněnskému grafickému bienále, které tu funguje už od roku 1963. Zájem mladých lidí je opravdu potěšující. Grafické zahraniční školy na něj pořádají zájezdy. Ostatně letos je bienále poprvé tematicky zaměřeno na vzdělávání v oblasti grafického designu a na studentské práce.
Kdybyste si mohla z těch škol vybrat, kde studovat, jaká škola by to byla?
Mě by lákaly světové metropole. Londýn, New York, Tokio nebo San Francisco. Ale grafičtí designéři dávají přednost školám, které jim umožní úplnou tvůrčí svobodu.
Chybí podle vás něco brněnskému grafickému designu?
Chtěla bych, aby se grafický design objevoval víc na akcích ve veřejném prostoru. Jednou se nám podařilo na městských citylightech (plakáty na zastávkách městské veřejné dopravy, pozn. red.) uspořádat výstavu grafického designéra Stefana Sagmeistera. Jeho umělecké plakáty jsme umístili také na fasádu za parkovištěm pod Pražákovým palácem, kde se s ním mohli setkat i lidé, kteří o grafickém designu nic neví, a třeba je to zaujalo.
Kde v Brně čerpáte inspiraci?
Ráda se procházím v okolí přehrady a podél břehu řeky Svratky. Co však mám úplně nejradši, je má chalupa v údolí Fryšávky na Vysočině. Její koupí se mi splnil životní sen, protože je to místo, kde mám rodinné kořeny. Žil tam a maloval dědeček. Tam se mu cítím nablízku, a kdykoliv mohu, trávím tam čas se svou vnučkou Eliškou, která je tak blíž přírodě. Tam i prší krásně.
