"Už jsme byli v Jižní Americe připraveni na odjezd domů," začíná vyprávění vedoucí expedice Pavel Kapler. Od kontraadmirála chilského námořnictva ale dostali nabídku přepravit k polární stanici zásoby na příští expedici.
Úlovky z polární výpravy |
Přijali. Na ostrově Jamese Rosse, kde česká polární stanice sídlí, zažili totiž vědci letos všudypřítomný mráz a tlustou vrstvu ledu na moři, která jim několikrát dodávání zásob zkomplikovala.
Vedoucí Pavel Kapler se proto rozhodl nabídky využít a společně s lékařem a technikem expedice zásoby na ostrov dopravit.
Výprava do zamrzlého moře
Díky vstřícnosti ekvádorského antarktického programu se zadarmo přemístili vrtulníkem na souostroví Jižní Shetlandy, kde na ně už čekal chilský armádní ledoborec s naloženými zásobami. Výprava zpět k polární stanici mohla začít.
Vědci v AntarktiděByla to již devátá vědecká expedice na antarktickou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, kterou vybudovala Masarykova univerzita. Expedice trvala dva měsíce (od poloviny ledna do poloviny března). Zúčastnilo se jí celkem 16 lidí (šest vědců, pět doktorandů, dva odborní asistenti, dva technici a správce stanice). Vědci zkoumali lokální klimatické podmínky odledněné severní části ostrova a škodlivé UV záření. Měřili i rychlost ústupu ledovců či rozmrzání vrstvy trvale zmrzlé půdy. Věnovali se také reakci rostlin na měnící se klimatické podmínky. |
A pak se to zvrtlo: před plavidlem se rozprostírala ledová bariéra. Na tu se nasunuly ledové kry, které k sobě nízkou teplotou přimrzly.
Dokonce i Kapler navrhoval kapitánovi, ať pokus vzdají. "Kapitán mě však ujistil, že zamrzlým mořem projedou, protože rozkaz od kontraadmirála musí splnit," popisuje vědec.
Asi třicetikilometrovou trasu tak ledoborec razil neuvěřitelných 15 hodin. "Jeli jsme velmi pomalu a na několika místech bylo potřeba si couvnout a hledat jinou cestu," popisuje Kapler. Ač byl na Antarktidě už počtvrté, nic podobného ještě nezažil.
Chvíli to vypadalo, že se ledoborec nepohne dopředu ani dozadu. Pocit, jaký Kapler na lodi měl, přirovnává ke třem dnům stráveným na kolotoči.
"Loď se nakláněla až v úhlu čtyřiceti stupňů na každou stranu během šesti vteřin. Nebyly to však jen náklony do boku, ale i zepředu dozadu," popisuje polárník.
Když ledoborec konečně po patnáctihodinové cestě k ostrovu dorazil, bitva nebyla ještě vyhraná. Zdálo se, že se náklad nepodaří vůbec vyložit. Celé moře bylo zatarasené třímetrovými kusy ledu, které vytáhl příliv až na pobřeží.
Z šesti hodin dvaadvacet
Tři čeští dobrodruzi využili nouzového vrtulníku a z paluby ledoborce se na pevninu přemístili vzduchem. Kapitán lodi předpokládal, že vyložení zásob z ledoborce na přepravní ponton a z pontonu na pobřeží zabere jen šest hodin. Akce se však protáhla až na dvaadvacet.
Chilská armáda naštěstí poskytla vědcům vojáky na pomoc, a tak se s přemisťováním nákladu z pontonu ke stanici nemuseli trápit sami.
"Po složení nákladu a rozehřátí zmrzlých prstů a s vědomím, že můžeme konečně spát, jsme pocítili ohromnou euforii," vzpomíná Kapler už s úsměvem. Tehdy členové české expedice nespali téměř dva dny a bolely je i omrzlé prsty.
Nakonec se podmínky na moři zhoršily tak, že ledoborcem se nemohli vydat už ani na cestu zpět. Na pobřeží Jižní Ameriky tak už letěli vrtulníkem. "Na příští expedici má snad polární stanice zásob dostatek a podobné dobrodružství se nezopakuje," přejí si vědci.
