Vlastimil Škrhák dostal své první dvě andulky už v šesti letech po úrazu oka.
"Potom byly tři, pět a najednou celé hejno," vypráví Škrhák. Už v polovině 70. let pochopil, že by si chovem papoušků mohl vydělávat. "Dal jsem si inzerát a za tři dny jsem měl na nového žigulíka."
Příběhy dalších chovatelů z jižní Moravy Čtěte v úterý 8. října
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Aby měl čas na svůj koníček, vyučil se jako prodavač a schválně se nechal zaměstnat ve vesnické hospodě.
"Ostatní měli v hlavě motorky, já papoušky. Dopoledne jsem si s nimi hrál a odpoledne šel pracovat," říká muž, který si po revoluci založil první českou farmu se specializací na odchov krotkých mláďat papoušků.
Po letech však zjistil, že to pro něho není to pravé.
"Zařekl jsem se, že nebudu dělat byznys a zkusím lidem papoušky ukázat z jiné strany, a začal jsem dělat poslání," hlásí dnešní ředitel zoo, kde je k vidění více než dvě stě papoušků.
Zoo otevřel zhruba před dvěma roky a na nedostatek práce si stěžovat nemůže.
"Čtyřicet let jsem nebyl na dovolené a považuji za štěstí, že se jednou týdně stihnu naobědvat," dodává chovatel.
