"Na poplatcích jsme vybrali asi 35 milionů korun. Za tyto peníze neplánujeme žádný nákup konkrétního přístroje. Půjdou do rozpočtu nemocnice, na pokrytí různých výdajů a investic, které už proběhly nebo se plánují příští rok. Například na rekonstrukci několika oddělení, nákup novějšího vybavení do čekáren nebo do rozvoje. Pacienti to pocítí," tvrdí mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová.
Dodává, že vedení nemocnice bude vyhodnocovat efektivitu poplatků v lednu, po skončení kalendářního roku.
Co zaplatí peníze z poplatků
Také v blanenské nemocnici, kde vybrali téměř šest milionů korun za zdravotní péči, plánují využití peněz tak, aby to pacienti ocenili.
"Peníze poslouží hlavně k zajištění provozu nemocnice, ale můžeme díky tomu nakoupit víc přístrojové techniky. Obnovujeme například nábytek a kupujeme postele,"sdělil tamní ředitel Milan Klusák.
Posílený rozpočet si chválí i vedení boskovické nemocnice. "Tyto finance nám pomáhají upravovat platy u středního personálu, ale nakupují se třeba nové matrace. Rozhodně to posílilo naši ekonomickou situaci,"uvedl ředitel Jaroslav Černý.
Naopak v příspěvkové organizaci města Brna, Nemocnici Milosrdných bratří, vybrané poplatky "ucpaly"díru, která by jinak nemocnici vznikla. "Nezvýšila se nám dotace, ale narostly ceny energií. Peníze jsme proto museli investovat do rozpočtu," řekl mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš.
V hodonínské nemocnici využilo vedení peníze od pacientů na opravy a také na zaplacení provozních nákladů.
"Mimo jiné na obměnu vyřazeného sterilizátoru, osmometru, centrifugy a chladicí skříně na pracovišti mikrobiologie, elektrochirurgické jednotky a některých pomůcek na operačních sálech. Nové jsou také monitory na oddělení jednotky intenzivní péče," vypočítal nové vybavení z poplatků Antonín Tesařík.
Přibylo papírování
Se zavedením poplatků však nemocnicím přibyly i starosti. Kromě vymáhání nezaplacených dluhů narostla také běžná administrativa.
"Samozřejmě že se zavedením regulačních poplatků značně přibylo administrativy, nejen při výběru poplatků, ale také v souvislosti s kontrolou vykazování kódů pro pojišťovny, evidencí neuhrazených regulačních poplatků, jejich upomínáním a účtováním,"sdělila ředitelka vyškovské nemocnice Věra Seidlová.
V blanenské nemocnici museli začátkem roku přijmout zaměstnance do pokladny. "Máme téměř trojnásobný počet různých dokladů, a to není úplně bezvýznamný nárůst papírování," řekl ředitel Milan Klusák.
Jedním dechem ovšem dodal, že poplatky mají jednoznačně pozitivní dopad na pohotovost. "Tu zneužívali lidé, kteří nechtěli k lékaři chodit z práce, počet příchozích rapidně klesl," doplnil Klusák.
Co řekli o poplatcích...Milan Klusák ředitel Nemocnice Blansko: "Sestřičky a doktoři vnímají zavedení poplatků tak, že je to nutné. Zaměstnanci lékárny si myslí, že je to nesmysl, protože poplatky za recept nemají regulační charakter. Regulaci totiž dělá už samotný doktor tím, co předepisuje." Jaroslav Černý ředitel Nemocnice Boskovice: "Zavedení poplatků má pozitivní dopad hlavně na lékařskou službu první pomoci. Tu lidé hodně zneužívali. Zpoplatnění služeb to výrazně omezilo." Pavel Gejdoš mluvčí Nemocnice Milosrdných bratří, Brno: "Lékařů se poplatky vůbec nedotkly, mají k tomu neutrální vztah. Pacienti platí na centrální kase." Pavel Jajtner mluvčí Nemocnice Znojmo: "Regulační funkce poplatků se potvrdila. Patrné je to hlavně u léků, kde je úspora výrazná. Ušetřené peníze se mohou přesunout k dražším, zejména onkologickým léčivům. A pacienti také rozhodně více zvažují návštěvu pohotovosti." Anna Nesvadbová mluvčí Fakultní nemocnice Brno: "Během prvních dvou měsíců jsme si provozně a organizačně zvykali, v dalších měsících se výběr poplatků stal běžnou součástí provozu a chodu nemocnice. Rozhodně lze říct, že poplatky znamenají ekonomický přínos." |
