Klaus nebude s podpisem pod smlouvou spěchat
Když letos v březnu Václav Klaus obcházel politické partaje a sháněl hlasy pro znovuzvolení prezidentem, dokázal naslibovat leccos.
Třeba lidovcům, kteří vyrovnaný souboj mezi ním a Janem Švejnarem nakonec rozhodli, se sebezapřením i nenáviděnou Lisabonskou smlouvu. Sice s ní bytostně nesouhlasí, ale chlácholil je: "Nebudu blokovat řešení, na kterém se politická scéna dohodne."
Václav Klaus byl zvolen prezidentem a uběhlo deset měsíců – a včera v Rádiu Česko prohlásil, že u Lisabonské smlouvy bude otálet s podpisem. Že bude čekat, až jestli ještě změní názor Irsko, jediná země Unie, jež dokument odmítla.
"Teprve pak eventuálně přichází na pořad podpis prezidenta. Prostě bez irské změny stanoviska žádná Lisabonská smlouva být nemůže," prohlásil Klaus.
To naštvalo lidovce. Místopředseda KDU-ČSL David Macek vyzval vládu, aby "zasáhla proti destruktivním aktivitám prezidenta Václava Klause v zahraniční politice".
Dlouze pilovaný projev
Silné vyjádření udělal jen den předtím, kdy se bude smlouvou zabývat Ústavní soud. Ten má na žádost pravicových senátorů určit, jestli je, či není Lisabonská smlouva v rozporu s ústavou. Zkrátka jestli přesunem některých kompetencí z Prahy do Bruselu není až moc omezena suverenita země –slovy Klausova poradce Ladislava Jakla – "vytunelována".
JEDNÁNÍ SOUDU ON-LINEsledujte na iDNES.cz v úterý od 9:00 |
Prezident si na přesvědčování soudců dá velmi záležet, vždyť kvůli pilování svého vystoupení se letos poprvé ani nezúčastnil oslav pádu komunistického režimu 17. listopadu. Proč jde vlastně k soudu Klaus? Prezident je totiž podobně jako vláda a obě komory parlamentu ze zákona účastníkem řízení.
V přesvědčování to bude dnes dva na dva. Kromě Václava Klause bude proti Lisabonské smlouvě vystupovat za Senát jeho místopředseda Jan Šneberger. Pro budou naopak lobbovat vicepremiér Alexandr Vondra a šéf Sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD.
Brněnské jednání bude sledovat – zní to sice nadneseně –skoro celá Evropa. V místnosti budou zpravodajové z několika evropských zemí. "My teoreticky můžeme ovlivňovat celou evropskou politiku, to je jistě velmi těžký, těžký úkol a pod tou tíží ramena téměř klesají," tuší místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová.
OČIMA EXPERTŮRedakce iDNES.cz oslovila zástupce odpůrců a příznivců Lisabonské smlouvy. Jejich komentář si budete moci přečíst po vynesení nálezu. Rozhodnutí soudu okomentuje Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku a Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum. |
Česko je totiž jedinou zemí sedmadvacítky, která ještě vůbec ani nezačala Lisabonskou smlouvu schvalovat. Každá země má právo veta, takže pokud ji neschválí, nová pravidla fungování EU nezačnou vůbec platit. Není jisté, zda přímo dnes ústavní soudci definitivně rozhodnou.
Možnosti dalšího vývoje jsou dvě. Pokud ji zamítnou s tím, že je v rozporu s českou ústavou, je Lisabonská smlouva zřejmě pohřbena. Pravicoví poslanci a senátoři z ODS získají do rukou silný argument, proč dokument v parlamentu odmítnout.
LISABONSKÁ SMLOUVALisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň kompetence týkající se zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například otázky migrace, dopravy nebo energetiky. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu. Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo. Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním, je v ní zakotvena i společná zahraniční a bezpečnostní politika EU. |
Pokud by Česko smlouvu odmítlo, byla by to pro evropské státníky pohroma. O smlouvě, podle které má fungovat EU s 27 a více členy, vyjednávali takřka deset let. Jinak nemůže EU fungovat, stojí na pravidlech jednohlasných souhlasů všech zemí a to v tak velkém spolku už nefunguje. Jedno (irské) ne nevadí, druhé (české) ne by ji pohřbilo.
"Po jediném irském zamítnutí jde život dál a hledá se řešení. Ale kdyby smlouva neprošla ve dvou zemích, pak už není o čem jednat," říká na dotaz MF DNES uznávaný irský profesor práv Gavin Barrett. "Nechat bokem jeden stát v EU, to jde, ale dva už by bylo obtížnější. Není to stejné jako jeden proti 26, už by to bylo dva proti 25." Podobné to bylo, když předchůdce Lisabonské smlouvy – ústavu EU – odmítli a tím pohřbili svým ne v Nizozemsku a Francii.
CO DÁL SE SMLOUVOU?DNES |
Možností je pak nová, už třetí verze smlouvy. O té mluví i Václav Klaus. Třeba smlouva, která bude mít méně stránek a nebude přinášet větší sílu Bruselu. "Problém je však v tom, zda by ji opět ratifikovaly všechny státy," připomíná profesor Barrett, který vyučuje právo na univerzitě UCD v Dublinu.
Irská vláda má v půlce prosince dovézt do Bruselu návrh, jakým chce vyjít ze slepé uličky po nesouhlasném červnovém referendu. Pravděpodobně zkusí referendum ještě jednou a Iry ujistí, že se nezmění zvyklosti, na kterých lpějí.
JAK SE KDO KE SMLOUVĚ STAVÍPrezident Václav Klaus je zapřísáhlým odpůrcem smlouvy. Upozorňuje, že text je jen mírně upravenou euroústavou, kterou už před dvěma lety odmítla Francie a Nizozemsko. Poté, co ji v referendu zavrhli Irové, prohlásil dokument za mrtvý. Prezident by smlouvu v případě úspěšné ratifikace v České republice podepsal pouze v případě, že se smlouvou vyjádří souhlas i Irové. Aktivně proti dokumentu vystupuje, například při návštěvě Irska se setkal s hlavní postavou irského "ne", politikem a podnikatelem Declanem Ganleym. Prezident už dříve poslal Ústavnímu soudu své stanovisko, ve kterém upřesňuje některé své výhrady nebo otazníky nad dokumentem - o Klausově stanovisku čtěte zde Vláda Vláda přijetí Lisabonské smlouvy bezvýhradně podporuje. Nechala si vypracovat expertní stanovisko, které tvrdí, že smlouva není v rozporu s ústavou a soudci by se při posuzování jednotlivých sporných článků neměli zabývat detaily, ale posuzovat, zda smlouva neodporuje "duchu" (materiálnímu jádru) ústavy. Podle vlády prý neodporuje - o vládním stanovisku čtěte zde Sněmovna Při prvním čtení hlasovala pro smlouvu většina Sněmovny, proti se postavili pouze poslanci kolem Vlastimila Tlustého a klub KSČM. - čtěte Poslanci v prvním čtení podpořili Lisabonskou smlouvu Senát Senát je v pohledu na smlouvu rozdělený. Počet odpůrců je zde velký, převážně v ODS. Pro posouzení smlouvy soudem nicméně hlasovali senátoři napříč politickým spektrem, včetně pěti senátorů KDU-ČSL. - čtěte Odpor k Lisabonské smlouvě v ODS sílí, kritiků přibylo i v Senátu ODS Názor na smlouvu ji rozděluje. Třebaže ji vlastní ustanovení kongresu zavazuje smlouvu nepřijímat, Mirek Topolánek tvrdí, že bránit přijetí smlouvy si strana dovolit nemůže. Nemalá část straníků se ale s předáváním kompetencí do Bruselu nechce smířit. Tématu se v poslední době chopil kandidát na předsedu ODS a pražský primátor Pavel Bém. Je proti Lisabonské smlouvě a je ochoten na sebe vzít odpovědnost za to, že Česko smlouvu právě díky odporu ODS neschválí. Podle Béma by měla Unie začít debatu nad novým, maximálně patnáctistránkovým dokumentem. - čtěte Bém útočí Lisabonskou smlouvou, ODS ji nesmí podepsat KDU-ČSL Lidovci jsou tradičně proevropsky zaměřená strana, smlouvu podporují. Přesto několik lidoveckých senátorů podpořilo rozhodnutí Senátu předat smlouvu k posouzení Ústavnímu soudu. Naopak lidovecký ministr Cyril Svoboda v poslední době hledá způsob, jak ratifikaci urychlit a stihnout ji do začátku nového roku. ČSSD Sociální demokracie si debatu o Lisabonské smlouvě nepřipouští, stojí jednoznačně za ratifikací smlouvy. Ta se stala i předmětem dohody o neútočení mezi ODS a nejsilnější opoziční stranou během českého předsednictví. Zelení Stejně tak se ke smlouvě staví zelení, pro které je klíčová. Mirek Topolánek se snaží zeleným ustoupit a za schválení Lisabonské smlouvy od nich požaduje schválení amerického radaru, se kterým má část nejmenší vládní strany problém. Právě obchodem "radar za Lisabon" argumentuje na sněmech ODS, kde si získává podporu pro kandidaturu. Lisabonskou smlouvu prezentuje jako ústupek zeleným s tím, že klíčový je pro něj radar. KSČM KSČM Lisabonskou smlouvu odmítá, na jejím stanovisku se během doby nic nezměnilo. Veřejnost Češi se v průzkumech kloní spíše k odmítavému stanovisku Václava Klause. Červnový průzkum STEM ukázal, že 53 procent Čechů nechce, aby parlament Lisabonskou smlouvu schválil. |
