Po započetí války na Ukrajině se Rusko ocitlo v mezinárodní izolaci, když ji opustila řada západních společností. Zatímco třeba u fast foodového řetězce McDonald’s vláda rychle přišla s náhradním řešením v podobě značky Vkusno & točka, v případě sofistikovanějšího zboží a služeb bude hledání náhrady mnohem složitější.
Nejpopulárnějším enginem dnes je asi Unreal 5.
Takovým případem jsou i tzv. enginy, softwarové nástroje pro zjednodušený vývoj počítačových her. V porovnání například s chybějícími součástkami do letadel nebo lékařskými nástroji samozřejmě videohry působí jako zbytečnost, pro úspěšně se rozvíjející herní průmysl v zemi však půjde o zásadní překážku.
V současnosti se celosvětově používají dva hlavní enginy, a to Unreal a Unity. Oba jsou sice k dispozici zdarma, a tak k nim Rusové přístup zcela neztratí, nebudou však moci těžit z oficiální podpory ani si je podle svých potřeb dále modifikovat. Vývojáři si samozřejmě mohou naprogramovat vlastní nástroje, tak se to ostatně dělalo kdysi (viz náš článek o historii herních enginů), dnes už je však podobné řešení velice náročné. Samotné enginy totiž nejsou zodpovědné jen za grafiku, ale prakticky za všechny ostatní funkce hry, simulací fyziky a zvukem počínaje, síťovým kódem a umělou inteligencí ani zdaleka nekonče.
Technologické demo enginu Unity Book of the Dead.
Ruská vláda ovšem přijala rozhodnutí o tzv. „digitální soběstačnosti,“ v rámci které se prý počítá s vlastním „státním“ enginem. Podle ruského deníku Kommersant jsou už na jeho výrobu alokovány miliardy rublů a záštitu nad celým projektem bude mít ministerstvo digitálního rozvoje, komunikací a hromadných sdělovacích prostředků.
Nečeká ho ovšem nic jednoduchého. Kromě toho, že bude potřeba vybudovat komplexní systém prakticky „na zelené louce,“ nebude možné počítat s podporou výrobců hardwaru.
Z ruského trhu se již stáhly klíčové oborové společnosti jako AMD, Intel nebo nVidia, které jako jediné mohou poskytnout potřebné know how.
Lze tak předpokládat, že pokud se politická situace ve světě dramaticky nezmění, budou mít Rusové s vývojem konkurenceschopných videoher veliké obtíže. Otázkou také je, jaké budou případně podmínky pro využití takového enginu, například jestli vyvíjené hry nebudou muset mít i přidanou „výchovnou hodnotu“.
Na druhou stranu tím alespoň ožije tamní nezávislá scéna, která se bez podobných nástrojů dokáže obejít.
