V posledních měsících často na sociálních sítích můžeme stále častěji vidět povzdech „něco takového je možné jen u nás.“ Ať už má přispěvatel zrovna na mysli komplikovanou politickou situaci, neustále se měnící proticovidová opatření nebo třeba aktuálně znevažování obětí sexuálního obtěžování, vždy se tím snaží vzbudit dojem, jako by zrovna v Česku bylo něco dramaticky odlišného od zbytku světa.
Ne, není, nespokojenost s okolním děním najdeme úplně všude po celém světě. A často ještě daleko horší. Své o tom ví ve Velké Británii, která se po brexitu ocitla v celospolečenské krizi, i do našich médií prosakují záběry prázdných regálů v obchodech a dlouhé fronty před čerpacími stanicemi (viz zprávy).
Kromě politiků ve hře najdeme třeba i zpěváka Peta Dohertyho, z jehož opulentní snídaně se stal internetový mem.
Osmatřicetiletý Londýňan Dan Douglas se namísto nadávání v diskusních fórech rozhodl vybít svoji frustraci typicky britským humorem, pro svojí ostrou satiru však zvolil neobvyklý žánr – vytváří nové úrovně do retro počítačové střílečky.
Nespokojenost prý v něm narůstala dlouhodobě, pohár trpělivosti však přetekl s aférou britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka. „Ostrovní Prymula“ musel ze své funkce odstoupit poté, co bulvární deník The Sun zveřejnil snímek, na němž ministr líbá a tiskne k sobě svoji poradkyni Ginu Coladangelovou (viz zprávy). Jednak byl ženatý, jednak svoji milenku platil z veřejného rozpočtu, jednak tím porušil vlastní proticovidová nařízení.
Douglasovi snímek z bezpečnostní kamery připomněl klasickou videohru Duke Nukem 3D, kde podobným způsobem můžete šmírovat své nepřátele. Starou legendu proto opětovně nainstaloval a pro pobavení svých přátel v jejím uživatelsky snadno přístupném enginu Build (viz náš článek) vytvořil detailní kopii Hancockovy pracovny. Odezva byla ryze pozitivní a tak ve tvorbě pokračoval.
Editor úrovní sice vypadá na pohled složitě, mapu v něm však vytvoří i amatér.
Dnes už Duke Smoochem, jak se vznikající projekt jmenuje, nabízí několik hotových levelů a dokonce i cosi jako příběh. V roli bulvárního reportéra musí hlavní hrdina výše zmíněný snímek dostat do redakce, v čemž se mu snaží zabránit hromady nepřátel. Více než o samotnou akci jde však tentokrát o průzkum prostředí, které je doslova přecpáno narážkami na eskapády slavných (nejen) politiků. Vše se samozřejmě odehrává v typicky britských kulisách, takže navštívíte Stonehenge, projedete se doubledeckerem nebo si můžete nakoupit v Sainsbury’s.
Douglas ve své skromnosti nemluví o svém díle jako o satiře, ale spíše jej nazývá interaktivní tabulí hanby. Terčů, do kterých se může strefovat má na výběr nepřeberné množství a tak do hry přidává nový obsah prakticky na denní bázi. Nic mu není svaté a tak se vysmívá se například nechtěně rasistické fotografii bývalého ministra Roryho Stewarta, pádu letadla s europoslancem Nigelem Faragem nebo třeba bizarním projevům fanouškovství během letošního Eura.
„Doufám, že budu výsledek moci vydat ještě před rokem 2023. Musím ale najít bod, kdy přidávat nové věci, protože Británie je tak nekonečně absurdní, že bych měl dostatek materiálu navždy,“ prozradil její autor, který jinak pracuje v oboru komunikací, magazínu Wired.
Duke Smoochem sází na humor a typicky britské reálie.
Doug přitom není jediným Britem, který své pohrdání vůči politické reprezentaci ventiluje skrze starou střílečku. Již před několika měsíci vzbudil na internetu vlnu zájmu projekt Thatcher’s Techbase. Jde o modifikaci klasického Dooma 2, ve které má hráč za úkol zlikvidovat démonickou Margaret Thatcherovou.
„Byla zosobněním Satana ve skotské kultuře už dávno předtím, než jsem z ní udělal kyberdémona,“ tvrdí autor hry.
Bývalá premiérka proslula v osmdesátých letech minulého století ráznými opatřeními, které sice stabilizovaly státní ekonomiku, měly však obrovské negativní dopady na dělnickou třídu. Ani osm let od její smrti jí proto nemůže přijít mnoho Britů na jméno. Možnost povraždit stovky jejích virtuálních nohsledů a na závěr si to vyřídit přes zaměřovač rotačního kulometu i se samotnou „Železnou lady“ je pro ně proto neodolatelné a tak se popularita hry rychle rozšířila.
I Thatcher’s Techbase měl přitom být původně jen vtip pro hrstku přátel. „Na začátku protikoronavirového lockdownu jsem hodně hrál původního Dooma a přemýšlel, že udělám nějakou vlastní úroveň. Krátce poté, co jsem se seznámil s editorem, jsem pak na internetu zahlédl tweet, ve kterém pisatel tvrdil, že jestli se někdy dostane do pekla, prohledá ho skrz na skrz a Thatcherovou si najde. To mi přišlo jako parádní námět,“ popsal autor hry Jim Purvis její vznik magazínu NME. „Nikdy by mě nenapadlo, že se moje práce dostane až do zavedených herních médií a budou ji analyzovat profesoři na britských unverzitách,“ dodává ještě skromně.
Thatcher’s Techbase je populární v Argentině, se kterou se Británie za vlády Thatcherové dostala do války.
Kromě sdílené nenávisti vůči osobité političce k popularizaci hry přispěl i autor originálního Dooma John Romero, který se o projektu zmínil na svých sociálních sítích.
„Byla zosobněním Satana ve skotské kultuře už dávno předtím, než jsem z ní udělal kyberdémona,“ odmítá Jim názory, že násilná střílečka není zrovna vyváženým příspěvkem do debaty k této kontroverze vzbuzující historické osobnosti.
Nejde přitom jen o ryze britskou záležitost, kvůli davům fanoušků v Latinské Americe (nejspíše kvůli dvanáctidenní válce o Falklandy, která proběhla za její vlády) připravuje i lokalizaci do španělštiny a portugalštiny.
Thatcher’s Techbase rozdává zdarma „všem, které Margaret Thatcherová nenáviděla a všem, kteří nenáviděli Margaret Thatcherovou“ na svých stránkách.
Thatcher’s Techbase je zdarma pro „všechny, které Margaret Thatcherová nenáviděla a všem, kteří nenáviděli Margaret Thatcherovou.“
Ne, v obou případech nejde o žádné zásadní herní události, ale spíše o ukázku, že i hněv a frustraci lze vyjádřit i kreativním způsobem k pobavení ostatních. Něco takového se ale v Čechách určitě povést nemůže.
