Nápad založit RetroHernu, tedy hernu vybavenou starými videohrami i konzolemi, vznikl v roce 2015 v hlavě Vojtěcha Straky. Myšlenka zaujala jeho kamaráda Vojtěcha Barda, který se podle svých slov hned pustil do realizace. Začal shánět tým lidí, který by se na provozu herny podílel, nakoupil konzole a další vybavení, sehnal grafika, který vytvořil logo.
„Sehnal jsem i auto, abychom mohli jezdit s vybavením na různé akce. Vše jsem přitom platil já, i propagaci. Nakonec to bylo něco kolem tří set tisíc korun,“ říká dnes sedmadvacetiletý manažer Vojtěch Bard.
Jenže slibný rozjezd RetroHerny zastavila nehoda na skútru, která se stala loni v srpnu. Nejhůř na tom byla Bardova snoubenka, která málem zemřela. Bard na tom nebyl psychicky dobře, navíc přišel o bydlení a se snoubenkou se proto přestěhoval do Brna, aby mohli začít nanovo.
„Neměli jsme vůbec nic, já měl navíc dluhy za RetroHernu, z něčeho jsme museli platit nájem. Napsal jsem těm, kteří se v té době o RetroHernu starali, že jsem měl nehodu, odstěhoval se a že na další sponzorování nebudu mít peníze. Navíc jsem na to neměl ani energii, ani čas,“ říká.
Svým bývalým spolupracovníkům proto navrhl, aby se poradili o tom, co bude dál. Do té doby totiž vozili zakoupené věci na různé akce, o kamenné provozovně se jenom hovořilo.
Bard tvrdí, že se mu bývalí kolegové už neozvali. „Po nějaké době jsem si všiml, že se změnila práva k facebookové stránce RetroHerny. O měsíc později mi dívka, co dělala PR, napsala, že je ze mě externista. Přesvědčovali mě, že to je formalita. Změnili taky přístupová hesla k e-mailům. Pohádali jsme se.“
Nakonec prý bývalí kolegové nabídli, že to, co Bard investoval, odkoupí. Chtěli však jen to, od čeho měl účtenky, celkově to byly asi dvě třetiny všech věcí. „Ale naftu, propagační předměty a další věcim, ke kterým jsem měl účtenky, proplatit odmítli.“
Projekt podle Barda ale začal stagnovat, navíc se mu nelíbilo, že současní provozovatelé používají LCD displeje, což bylo v rozporu s původní myšlenkou. Nelíbilo se mu, jak s celým projektem zachází.
Rozhodl se proto, že jako vlastník loga, domény a názvu využije svých práv a že RetroHernu získá zpátky. „Dal jsem jim nabídku, že si nechám internetové stránky, název a logo, jim nechám nejen odkoupené věci, ale i věci, které jsem dostal darem či za odvoz a v RetroHerně jsme je používali. Také jsem jim nabídl, aby se přidali ke mně s tím, že chci projekt směřovat do Brna, nebo ať zůstanou v Praze, pokračují v tom, co dělají, jezdí dál na výjezdy. Jejich akce jsem byl ochotný ze začátku i propagovat, aby to předání bylo férové.“
Na tom se ale neshodli, názvu se podle Barda vzdát nechtěli. Protože Bard vlastní doménu retroherna.cz, založili novou, končící na .org a informace z webu tam přesměrovali. Kromě domény má Bard také přístup k e-mailům, jeho přístup k Twitteru byl pozastaven. Jeho bývalí spolupracovníci spravují web s jinou doménou a Facebook.
Proti odstoupení Barda hlasovali všichni členi
Jenže druhá strana to vidí celé jinak. „Investice do RetroHerny byla kolektivní, pan Bard není zdaleka jediný, kdo projektu věnoval čas i peníze. Po neúspěšné kampani na Startovači bylo kolektivně odhlasováno všemi ostatními členy, že si nepřejeme, aby pan Bard RetroHernu nadále zastupoval jako vedoucí,“ řekl iDNES.cz za RetroHernu Martin Štochl.
Potvrdil, že si RetroHerna od Barda odkoupila část věci, také prý Bardovi nabídla, aby setrval jako sponzor a člen. „Pan Bard však v uplynulém roce přání podílet se znovu aktivně na fungování projektu neprojevil.“
Odmítá také, že by RetroHerna změnila přístup k e-mailům. „Odříznutí přístupu pana Barda neumožňuje technické provedení e-mailu. Jelikož si ponechal v držení doménu retroherna.cz, náleží mu i správcovská práva pro e-mailové schránky,“ tvrdí.
Štochl prý neodmítl, aby Bard mohl používat jméno název RetroHerna v brněnské pobočce, kterou chtěl založit. „Tato možnost panem Bardem nebyla nabídnuta, jeho požadavky jsou zcela exkluzivní - nejen že chce užívat název RetroHerna, ale svým předchozím kolegům oznámil, že tento název používat nesmějí. Označil se také za jediného pokračovatele myšlenky projektu,“ tvrdí Štochl.
RetroHerna dnes podle Štochla pokračuje tak, jak před dvěma lety začala. Starají se o ni stejní lidé až na Barda. Část věcí je také dodnes v Národním muzeu.
Spor nejspíš vyřeší až soud. „Jiná varianta než soud už mi nezbývá, pokud protistrana neustoupí,“ říká Bard.
„S úmyslem řešit věc právní cestou přišel poprvé pan Barda. Prozatím jsme nebyli jeho právním zástupcem kontaktováni,“ říká Štochl.
RetroHerna zatím funguje dál
„RetroHerně se daří velice dobře, v uplynulém roce se nám podařilo oslovit a získat nové patnery, náš organizační tým se rozšířil,“ říká Arlette Laštovičková z týmu RetroHerny.
RetroHerna také letos v březnu založila spolek Herní historie, z.s., který nyní činnost RetroHerny zaštiťuje. Ve výboru spolku zasedají členové původní organizace Vojtěch Straka, Martin Štochl a David Labský. Jednají prý také s vysokými školami a studentskými spolky o možnostech spolupráce, mají nový sklad na Strahově.
Loni se RetroHerna zapojila do Startovače, z vytyčeného cíle 333 333 korun se ale podařilo vybrat asi polovinu, příspěvky se proto vrátily dárcům.
„Od října 2016 jsme navštívili 12 festivalů a převážně herně či technicky zaměřených konferencí. Poslední z nich byl GameeCon, kde jsme hostovali na pozvání komunitní organizace Google Developers Group a úspěšného českého startupu Gamee,“ dodala Laštovičková.
O prázdninách navštíví například brněnský festival CONEC a v září začne spolupracovat s Národní knihovnou.
