RECENZE: V Trackmanii Turbo vám škodí jen vlastní neschopnost

Trackmania Turbo je cokoliv, jen ne komplikovaný závodní titul. Je jedno, jestli máte za sebou dvacet dílů Need for Speed, nebo jde o vaši první závodní hru. K osvojení ovládání musíte chápat akorát princip plynu a brzdy. Hlavní devizou je pak hraní ve více lidech u jedné konzole.

Pokud po plynu zmáčknete brzdu, můžete řezat smyky a driftovat. To není závodní simulátor, je to arkáda až do morku kostí. A tvůrci z toho těží. Je jedno, jestli řídíte buginu, formuli, nebo vůz připomínající speciál z amerických závodů NASCAR. Všechny se ovládají skoro stejně. Rozdíl sice je, jestli jedete v terénu, nebo po silnici, ale tím to opět hasne.

Tady se nemusíte příliš vyrovnávat s povrchemo tratě, ale všemi těmi zatáčkami, loopingy, skokánky a hlavně s časem. Jde o to, abyste dojeli za co nejkratší dobu s co nejméně bouračkami až do konce. Cestou narazíte na turbo zrychlení, překážky i spoustu habaďůr. Nejednou vás ovšem hra postaví před lákavé turbo, abyste záhy zjistili, že za ním čeká zatáčka, a vyletěli mimo dráhu.

Dojem z rychlosti je parádní.

Tratí je 200 a než je projedete všechny, uplyne slušná doba. Jsou přitom rozdělené do několika tématických podob - Rollercoaster Lagoon, International Stadium, Canyon Grand Drift, Valley Down a Dirty. Projet se tak můžete po tratích připomínajících Matějskou pouť i po venkově. Grafická stránka není špatná, ke špičce ovšem rozhodně nepatří.

Ve dvou v jedné káře

Systém poškození vozů je především vizuální. Občas vám něco upadne, ale že by to mělo vliv na jízdu, to se říci nedá. Škodit vám bude jen a jen vlastní neschopnost. Kromě plynu a brzdy se brzy naučíte používat tlačítko pro restart celého závodu a restart k poslednímu záchytnému bodu. Ale pozor, penalizace vidí všechno. Musíte si být vědomi toho, že trať je váš soupeř a úhlavní nepřítel.

Nejzábavnější je hrát ve dvou.

Ne všem bude jízda proti času vyhovovat. Ale nemusíte na ni být sami. Kampaň můžete vyzkoušet i ve dvou hráčích, ale má to své velké ALE. V kooperativní kariéře se totiž budete dělit o jeden vůz. Jestli jeden brzdí a druhý mačká tlačítko pro plyn, budete stát. Stejným způsobem hra vyhodnocuje otáčení volantem.

Kromě tohoto prazvláštního, avšak originálního druhu multiplayeru tu jsou klasické on-line závody a zejména i režim rozdělené obrazovky. Největší výhoda konzolových závodů se v Trackmanii Turbo prezentuje jako třešnička na dortu. Hrát můžete ve dvou až čtyřech. Tempo v žádném případě neklesá a zábava se násobí. Pokud máte doma dost ovladačů, zažijete závodní orgie.

Stvoř si sám, staviteli

Pokud by vám bylo 200 tratí málo, můžete sáhnout po editoru tratí. Ten je jednoduchý, přesto obsáhlý. Ostatní hráči pak mohou zkusit zdolat vaše výzvy. Můžete přidávat překážky, skokánky, otáčet je, převracet a bavit se. Během několika sekund můžete rozestavěnou trať spustit a vyzkoušet. A pak se zase vrátit do editoru a co nesedí, to přestavět. Trackmania Turbo je v tomto ohledu hodně variabilní. A stáhnout si můžete i výtvory ostatních.

V editoru tratí vytváříte výzvy pro ostatní hráče.

Trackmania Turbo sice nemá příliš režimů, ale jako hra toho nabízí hodně. Je to nekomplikovaná zábava, která pobaví zkušené hráče i naprosté videoherní začátečníky za volantem. A přitom dlouho vydrží.

Hra je dostupná na PC (Windows), Xbox One a PlayStation 4.

Perfektní elektronický soundtrack

Závody a elektronický soundtrack jdou ruku v ruce už od prvního dílu kultovní futuristické legendy WipEout. I Need for Speed mělo mimo rockového doprovodu i říznou elektroniku. V TrackManii Turbo uslyšíte jenom ji. A i když nejde o kdovíjak známé interprety, tak je soundtrack dobrý, ba dokonce báječný. Uslyšíte house, dubstep, EDM a všechny ty taneční styly, na které hltá drogy dnešní mládež. Ale při hře vám k maximálnímu energickému nabití bude stačit jen ta povedená hudba. Ta navíc graduje podle toho, jak se vám daří na trati.