Žánr realtimových strategií zřídkakdy zažije takovou bombu, jakou byl příchod prvního dílu Supreme Commander od zkušeného herního designéra Chrise Taylora. Ten se už dříve proslavil titulem Total Annihilation.
Supreme Commander sice nebyl dokonalou hrou a dalo se mu leccos vyčítat, ale jedno se mu upřít nedalo. Byl a je jednoznačně nejmasivnějším zástupcem svého žánru. Nabídl obrovské množství druhů jednotek, jichž jste mohli produkovat stovky a tisíce a navíc si je ještě prohlížet hezky zblízka.
Co na tom, že jste většinu času trávili z hodně vysoko umístěného ptačího pohledu a civěli na pouhé symboly značící celé šiky jednotek. A co teprve, když jste nechali spadnout atomovku! Takovou pecku byste v jiné hře nezažili!
O druhém dílu se začalo mluvit krátce po vypuštění prvního, ovšem Chris Taylor se rozhodl počkat na pokročilejší technologie, přesněji řečeno rozšíření moderních čtyřjádrových procesorů a silných grafických karet do co největšího množství počítačů. Podle současného plánu tak Supreme Commander 2 vyjde příští rok.
Vývojářský tým Gas Powered Games se soustředí na to, aby ve dvojce představil ještě zajímavější hru a nikoliv jen sled velkolepých bitev, jak občas vypadal první díl. To znamená prohloubit atmosféru, o což by se měl postarat zajímavější výběr opravdu atraktivních prostředí.
Planety budou mít různé povrchy a grafici si vyhrají i s detaily, které nesouvisí přímo s herními mechanismy. Zkrátka by hra měla vypadat pěkně, abyste se k ní chtěli vracet i z jiných důvodů než jen bitevních.
S tím souvisí rovněž větší důraz na příběh. Neherní animace mají být poutavé a napínavé. Ve hře se zkrátka něco bude dít. Mluvíme tu pochopitelně o kampaních, jejichž motivačním motorem by měl být právě děj s dobře prokreslenými charaktery.
Ačkoliv nebylo odhaleno nic bližšího, příběh by se měl opět točit kolem tří známých frakcí, byť s určitými obměnami. Tu nejvýraznější prodělala strana dosud známá pod názvem Aeon. Ta sice nekončí, ale přerodila se v The Illuminated – frakci postavenou na mnohem organičtější bázi, což by mělo být patrné jak vizuálně, tak herně.
Zbylé dvě frakce – UAF a Cybrans – zůstávají zachovány. Pochopitelně se ale představí s novými cíli i etickým zabarvením. Chris Taylor ale opět tvrdí, že staré známé rozdělení na 
dobré a špatné v Supreme Commander 2 fungovat nebude. Na každé ze stran bude něco pozitivního a něco negativního. Každému hráči by tak měla být sympatičtější jiná frakce a bude si tento svůj názor moci obhájit.
Výzbroj jednotlivých stran vychází z prvního dílu, tedy až na The Illuminated, kteří se přeci jen přeměnili významněji. Avšak také UAF a Cybrans budou mít dostatek nových jednotek, ale i těch starých-vylepšených či neokoukaných technologií. Zkušení hráči tak rozhodně budou mít co zkoumat a zařazovat do svých strategií.
Jednotky budou tak vyladěné, aby ještě více zdůrazňovaly rozdíly mezi frakcemi panujícími. Bude se tak za ně hrát odlišněji než v předchůdci, ale zase ne tak radikálně. Avšak po 
designérské stránce doznají větších změn a především zdůraznění grafických rozdílů. Na první pohled, a to i z větší vzdálenosti, byste tak měli poznat, ke komu daná jednotka či spíše shluk jednotek, náleží.
Změn dozná také vývoj jednotek. V Supreme Commander 2 se tak mnohem více dá na nejrůznější upgrady a vylepšování těch stávajících než na nákup nových. Tím pádem i ty základní jednotky, které byly minule brzy nepoužitelné, budou tentokrát hodnotné i v pozdějších fázích.
Je to dáno propracovaným technologickým stromem. Autoři si jeho pozitivní vliv na hru vyzkoušeli v Demigodu a v poněkud odlišné, masivnější podobě, se ho rozhodli implementovat také na jednotky v Supreme Commander 2. Mimochodem, hra poběží na stejném enginu jako Demigod a i pár dalších prvků budou mít oba tituly společné, byť si jinak lze jen těžko představit odlišnější RTS.
Vylepšovat půjde také ACU, tedy ústřední jednotka, z níž vychází vše. Přimontováním artilerie či torpéd na jeho ramena, případně aktivováním štítu, tak i tímto strojem budete moct přispět třeba do obranné strategie.
Mikromanagement zůstává zdánlivě beze změn, ale i tady se dají pod povrchem najít důležité rozdíly. Hráč stále musí obstarávat dva zdroje, a sice masu a energii. Ovšem už v produkci jednotek narazíte na nové pojetí. Do výrobní fronty totiž nelze zadat jednotky, na něž nemáte aktuálně peníze. Tím pádem se o produkci bude třeba starat trochu více a nejen zadat dopředu dlouhatánskou frontu a vydat se na bitevní pole.
Zdroje na výzkum se pak dají získat i jinou cestou, než jen obstaráváním a investováním zmíněných dvou surovin. Hra vám je přihraje tehdy, když budete likvidovat nepřátelské jednotky. Tím tvůrci jasně chtějí hráče donutit, aby více útočili a nebarikádovali se ve svých základnách.
Chris Taylor si libuje, že v Supreme Commander 2 už bude pathfinding, tedy cestování jednotek k cíli, fungovat lépe než v jedničce. Tam byl totiž problém s nedostatkem výpočetního výkonu u řady sestav, a právě na procesor je spousta cestujících jednotek nesmírně náročná, což způsobovalo nejrůznější lapsy. To už by ale s dnešními technologiemi neměl být ten případ.
Ačkoliv si nejvíce zábavy jako již tradičně užijete v multiplayeru, rozhodně potěší vylepšená
umělá inteligence, která má být dokonce adaptivní nejen na hráčův styl, ale dokonce i na jeho nedávné kroky, takže se přizpůsobí už v dané úrovni.
Supreme Commander 2 tak na první pohled působí velice dobře a vyspěle. Základy už si tvůrci postavili prvním dílem. Teď už je jen musí rozvinout do konzistentního a pro všechny dobře hratelného titulu. Není třeba se bát přehnaných zjednodušení, nové hráče chtějí tvůrci nalákat hlavně na omáčku okolo. Lepší příběh, hutnější atmosféru apod. To není vůbec špatný přístup.
