"Život kostlivce je přímo pohádkový. Nemusíte jíst (nemáte žaludek), nemusíte se bát rakoviny z kouření (nemáte plíce) a díky jiným chybějícím částem vašeho těla se například nemusíte každé ráno půl hodiny česat..." (druhá část recenze)
Nemožné se stalo skutečným. Dohrál jsem Grim Fandango (no to je dost - LEECH)! Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, uběhlo asi 40 dní od doby kdy jsem Grima poprvé na své mašině (ehm... tím myslí tu svoji 386-ku - LEECH) spustil. Chtěl bych se tímto všem našim čtenářům omluvit za toto obrovské zdržení (asi si budeme muset najít nějakého schopnějšího adventuristu - VRECO). Bylo to způsobeno převážně třemi věcmi: Za prvé - Leech mě pořád otravoval s jinými hrami (kecá - VRECO) (no jistě, on kecá! - LEECH) které podle něj měly přednost. Za druhé: zrovna probíhalo (a probíhá) moje zkouškové období na vysoké, takže nebylo moc času na hraní (zase kecá - minulý semestr ho vyhodili - LEECH) a za třetí: Grim je neuvěřitelně těžká hra, takže mi její dohrání zabralo děsně moc času (to je neuvěřitelné jak si ten člověk dokáže vymýšlet - LEECH). Doufám, že alespoň malou náplastí byla moje minirecenze, kterou jsem napsal v době, kde jsem měl za sebou asi jednu polovinu hry. Nicméně hra ještě nedostala žádné hodnocení, takže je zde nová recenze, naprosto objektivní (pamatuj, musíš té hře dát 8/10 - LEECH) (vypadá to sice na 5/10, ale ty seš šéf - BIG PETER) a tentokráte již zcela kompletní. Takže pojďme na to (AGAIN).
Vždy když se někdo zmíní o Lucas Arts, vyjeví se mi před očima nezapomenutelné série Monkey Islandů a Indy Jonesů. Je skvělé, že Lucasové ani v této době nezapomínají na klasické adventury a po posledním počinu THE CURSE OF MONKEY ISLAND je zde opět další klasická adventka, i když s trochu inovovaným zpracováním a ovládáním. Jak to bude vypadat dále - to je ve hvězdách, ale jestli bude např. další díl Monkey Islandu vypadat jako právě dokončovaný Indy Jones 5 a Guybrush tam bude v 3D prostředí neustále střílet brokovnicí a raketometem po shnilých zombiích, můžeme si jít zrovna hodit mašli. Neříká se mi to vesele, ale nějak podobně dopadl i Sierrácký King Quest 8. Nechme ale budoucnost budoucností a bavme se u toho, co je zrovna po ruce. A u Grim Fandanga se určitě bavit budete, protože je to podle mě vůbec nejlepší adventura ruku 1998 (pokud nepočítám Quest For Glory 5 (leden 1999) a Curse of Monkey Island (prosinec 1997)).
Příběh GF jsem popsal už v oné minirecenzi, nicméně jeho stručné zopakování asi nebude na škodu. Takže, celá hra se odehrává v Zemi Mrtvých. To neznamená, že jsou zde všichni mrtví a vy hrajete za poslední žijící kanálovou krysu ve městě. Hrajete za normálního člověka, který si říká Many Calavera. Tedy, jestli je normální, to není zase tak jistý, protože je to strašně tvrdej chlápek. Je tvrdej jako kost. Vlastně, on je to kostlivec, takže musí být tvrdý jako kost. Ale tahle země je plná kostlivců (kromě Démonů, jako je Manyho přítel Glottis), takže to vlastně zase tak zvláštní není.
Náš Many je zaměstnán u společnosti DOD (Department of Dead) a posílá duše mrtvých na více nebo méně dlouhou cestu do ráje (čím větší to byl hříšník, tím delší a náročnější cesta). Protože ale dostává samé nemajetné zákazníky, rozhodne se ukrást jednu zakázku svému sokovi Dominovi, čímž způsobí nevídané problémy (sobě i druhým) a odhalí spoustu zákeřností, které se ve DOD dějí.
Grim Fandango je podle očekávání velmi rozsáhlá záležitost. Celá hra se odehrává ve 4 letech (a soudě podle její obtížnosti se má i stejnou dobu hrát) na několika různých místech. Nejdříve se do všeho zapletete ve svém rodném městě, následně odcestujete do nedalekého Petrified Forestu, pak na ostrov Rubacava, dále do podmořské otrokářské základny, někam do zasněžených hor a hru uzavřete opět ve svém rodném městečku. Nakonec zjistíte, že spousta vašich známých, které jste považovali za přátele, byli pěkní hajzlící, nicméně v závěru jako vždy vše dobře dopadne (loučení se s Glottisem mě vehnalo dokonce slzy do očí). Každá z oněch 4 epizod je velmi rozsáhlá a stačila by na menší samostatnou hru. K obrovské rozsáhlosti se pojí i enormně vysoká obtížnost, která mě místy přiváděla na sebevražedné myšlenky a stála mě ne jednu neudělanou zkoušku ve škole. Celkově tyto dva faktory dávají dohromady hru na mnoho bezesných nocí (alespoň podle těch vědců, kteří tvrdí, že mrtvý člověk sny nemá).
Přestože je GF v podstatě 3D záležitost, jeví se jako klasická adventura, ne nepodobná Alone In The Darku. Na většinu lokací ve hře (těch je asi 100) jsou v průměru dva různé statické pohledy, takže to vypadá jako klasická 2D adventura. Vše je však skutečně 3D, včetně veškerých postav (okolo 70-ti) a jiných tvorů, kteří jsou samozřejmě pouze kostnatí, nicméně většinou slušivě oblečení, takže na nějakou posmrtnou erotiku klidně zapomeňte. V ovládání nastaly velké změny - myš totiž dostala okamžitou výpověď. Prý má klávesnice nižší platové požadavky, takže veškerou práci (pohyb postavy po lokacích nebo různé příkazy) musí zvládnout sama. Nejdříve se mi zdálo její soukromé počínání jako ten nejhorší přízrak na světě (do té doby to byl vždy Leech), ale opak byl pravdou. Teď už bych si GF ovládané myší ani nedokázal představit. Inventář je taky inovovaný. Nikdy neuvidíte všechny předměty pohromadě - vždy pouze ten, který si Many vytáhne ze saka. Naštěstí jsou ale předměty uloženy pod klávesami 1 - 9 (o moc víc jich stejně u sebe nikdy mít nebudete - celkem je ve hře asi pouze 55 předmětů), takže v tom zase tak velké zmatky nejsou.
Pochopitelně GF nezáří pouze po hratelnostní stránce, ale samozřejmě i po stránce technické. Zvukové efekty jsou slyšet neustále, jsou velmi kvalitní a maximálně se blíží realitě. Hudba je taktéž bezchybná, je příjemně melodická, neustále se mění a budí ve vás pocit, jako byste seděli někde v kině. Dabing je bez komentáře, protože něco tak výborného jsem už dlouho neslyšel (mexický přízvuk má něco do sebe).
Grafika je taktéž geniální. Vše je skvěle otexturované a většina lokací vypadá jako zvlášť vyrenderované obrázky. Textury jsou prokresleny do těch nejmenších drobností a musely dát autorům pořádně zabrat. O něco hůře jsou na tom textury postaviček, ale jejich jednoduchost spíš hře na puncu přidává než ubírá.
Animace jsou taky vysoce nadstandartní. Postavičky jsou rozanimovány na jedničku, moře se vlní maximálně reálně a vůbec - na každé lokaci je spousta pohybujících se předmětů. I FM animací je zde hodně a rozhodně nezaostávají za jinými technickými aspekty hry.
| ||||||||||||||||||||||||
Z výše uvedených poznatků to vypadá, že Grim Fandando je naprosto dokonalá hra a zaslouží si čistých 9/10. Je to pravda, vždyť hře nejde ze základu nic vytknout - až na jednu věc. Obtížnost. Myslím, že to Lucasové trochu přehnali a vzhledem k novému ovládacímu systému je řešení "všechno na všechno" hrozně zdlouhavé a někdy až otravné (když se navíc aktivní předměty na obrazovce ani nehlásí, pouze se k nim Many otočí čelem pokud je poblíž). Právě ta obtížnost mě stála mnoho duševních sil a vyhrožování rodičů, že jestli k vůli tomuhle vyletím ze školy, vyletím stejně rychle i z domu (tímto tě upozorňuji, že bezdomovce z redakce bez milosti vyhazujeme - by Leech). Proto Grim Fandangu jeho krásnou 9 zredukuji na 8. Nicméně hru vřele doporučuji, protože je to asi to nejlepší, co adventurní trh v roce 1998 vyprodukoval.
