Vládní návrh, podle kterého lze na dálnici zvýšit nejvyšší dovolenou rychlost až o 10 km/h, jde do sněmovny. Jen tak od stolu nebo z poslanecké lavice to ovšem nepůjde. České normy, podle kterých se dálnice staví, s vyšší rychlostí vůbec nepočítají. Bude třeba bezpečnostní audit, který posoudí, zda je komunikace na takovou změnu vyhovující.
Donedávna se stavělo na 120 km/h
Podle normy se dálnice dnes navrhují na rychlost 130 km/h. Návrhová rychlost dálnic byla ovšem až do roku 2018 sto dvacet kilometrů v hodině, se stotřicítkou tedy mohou projektanti počítat až poslední dva roky. Dá se tedy předpokládat, že vzhledem k délce přípravy stavby se ještě žádná „stotřicítková“ dálnice v Česku nestaví.
„Návrhová rychlost je taková, kterou může osamocené vozidlo na mokré silnici projet bezpečně daný úsek komunikace. Počítá se s podélnými a příčnými sklony a poloměry oblouků,“ popisuje Jiří Čarský z Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT v Praze.
Jde především o výškové a směrové oblouky. „Normy, dle kterých se navrhují, určují minimální parametry návrhu, například poloměry oblouků. Je však možné navrhovat i velkorysejší varianty, které by po odborném posouzení mohly být provozovány s vyšší rychlostí,“ komentuje Josef Filip.
„Nepůjde však o normový stav a je nutné provedení například bezpečnostního auditu či bezpečnostní inspekce příslušné dokumentace a stavby,“ upozorňuje Filip.
Moderní dálnice se stavějí spíše klikaté – na sebe navazující oblouky různého poloměru jsou lepší z pohledu bezpečnosti, monotónní jízda rovnou dálnicí totiž řidiče uspává. Zvýšit maximálku ovšem bude možné spíše na rovinatých přímo vedených úsecích než na dálnicích klikatících se mezi kopci a šplhajících se na vysočinu.
Josef Filip opakuje, že česká norma návrhovou rychlost na víc než 130 km/h nezná. Takže nejde zaručit, že zakřivení oblouků bude dostačovat pro bezpečný průjezd.
Posoudit, zda se může na daném úseku dálnice zvýšit rychlost, je poměrně složité. Mimo zohlednění klopení zatáček je třeba prověřit, zda jsou dostatečně bezpečná svodidla a další okolní infrastruktura. Normy i inženýři samozřejmě počítají s velkou rezervou a jsou při návrhu opatrní. Jiří Čarský zdůrazňuje nutnost „spolupráce“ řidiče, který musí stále mít na paměti, že je třeba přizpůsobit rychlost jízdy aktuálním podmínkám na vozovce.
Podle Čarského existují úseky, kde by se zvýšení na stočtyřicítku bez potíží dnes uskutečnit dalo. „Jsou to vybrané úseky D11 (z Prahy do Hradce Králové – pozn. red.), dálnice D8 u Lovosic, Terezína a Ústí nad Labem, kde jsou úseky desítek kilometrů, kde by stočtyřicítka nebyla problémem.“ U dálnic mladších deseti let stočtyřicítka z pohledu experta na dopravní stavby nebude problém, podle Čarského jsou navrhovány velmi velkoryse. „Pokud by se návrhová rychlost dopočítala na teoretickou stočtyřicítku, prošly by bez potíží,“ uvádí pro iDNES.cz Čarský. Jako příklad uvádí také budovanou dálnici D3 na České Budějovice.
Stočtyřicítka by šla zavést na šestiproudých úsecích dálnic, kde je ovšem podle dopravního odborníka potíž v tom, že jsou zřizované kvůli vysokým intenzitám provozu. V těchto případech by bylo řešením zavedení aktivní telematiky řízení provozu jako v Německu nebo Nizozemsku, které dává Jiří Čarský za příklad nejlépe řízených dálnic v Evropě.
Otázkou je, jak to bude na D1, která prochází rekonstrukcí. Vzhledem k tomu, že se nepřidávají pruhy, zůstávají zachované rozhledové poměry i poloměry oblouků a pouze se rekonstruuje povrch a upravují rozměry, bude třeba právě audit.
Dálnice jsou tradičně nejbezpečnějšími komunikacemi. Naposledy před pěti lety navrhovali poslanci povolit na dálnicích až 150 km/h, proti se tehdy postavila policie i ministr dopravy. Zastánci argumentují lepšími jízdními vlastnostmi aut a mnohem propracovanějšími pneumatikami. Proti mluví zvětšení rozdílu rychlostí, kterou se osobní auta budou pohybovat oproti kamionům (maximálně osmdesátka), což zvýší pravděpodobnost rizikových situací.
Zeman bude vetovat zákon o 150 km/h na dálnici. Nejsme v Německu, řekl:
30. dubna 2015 |
Odpůrci zvyšování rychlosti často argumentují tím, že úspora času je naprosto minimální. Trendem dneška je navíc spíše rychlost omezovat. V posledních letech se pravidelně ozývají v Německu hlasy pro stanovení plošného rychlostního limitu, který tam pro dálnice nemají. Stočtyřicítkou se může jezdit v Polsku, naopak v Nizozemsku zavedli nedávno všude stovku.
Jaký by měl být dálniční limit?
Změna bodového systémuVládní návrh novely silničního zákona Za dopravní přestupky možná budou místo současné sedmibodové škály policisté a úřady nově ukládat dva, čtyři a šest bodů. Nový systém, který začne platit od roku 2022, by měl přísněji postihovat závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. U bagatelních prohřešků se naopak sankce sníží. Beze změny zůstává odebrání řidičského průkazu po dosažení 12 bodů. Body budou udělovány podle závažnosti přestupků. Původně ministerstvo navrhovalo pouze dvě sazby, po připomínkách ostatních resortů, úřadů a veřejnosti však nakonec ponechalo v systému i dvoubodovou hranici například u překročení rychlosti o více než deset kilometrů za hodinu (km/h) a méně než 20 km/h v obci a méně než 30 km/h mimo obec. U bagatelních prohřešků, jako je například špatné parkování, porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti km/h se nově má snížit maximální pokuta o 500 korun na 1500 Kč. Policie navíc může tyto přestupky řešit i domluvou. Naopak u nejzávažnějších přestupků může řidič přijít o řidičské oprávnění až na tři roky. Dosud byla nejdelší doba zákazu řízení dva roky. Zároveň se u přestupků, jako je například nepovolené vjetí na železniční přejezd, zvýší i pokuty z 5000 na 25.000 Kč. "Za ty horší přestupky - projetí na červenou, ale zejména vjezd na železniční přejezd, ujetí od místa nehody nebo alkohol za volantem se zpřísňuje trest, a to zejména peněžitý. Naopak u banálních přestupků typu špatné parkování, nerozsvícená světla se nejen ustupuje úplně od udělování bodů, ale současně se i snižuje hranice pokut," uvedl ministr dopravy Karel Havlíček. Ze dvou na čtyři body se naopak zvyšuje trest za telefonování za jízdy. "Není to ale jen o bodovém systému, je to současně o dodržování bezpečné vzdálenosti. Zatímco dosud to bylo tak, že to mohli (policisté) pokutovat až v momentě, kdy nastala nehoda, tak v tuto chvíli je to tak, že se musí dodržovat bezpečná vzdálenost 30 nebo 50 metrů podle toho, o jaký typ vozidla se jedná," dodal ministr. Novinkou bude mimo jiné řidičský průkaz na zkoušku, řidičům do dvou let od získání oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů. Zavedena bude také povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky při nouzovém stání i v obci, nově bude výslovně zakázáno také parkovat na chodníku. Jedním z návrhů, který by měl zejména v Praze zrychlit vyřizování přestupků, je také přesunutí agendy z magistrátu na jednotlivé městské části. V novele silničního zákona také ministerstvo navrhuje, aby se na určitých značených dálničních úsecích zvedla maximální povolená rychlost na 140 km/h. Nově bude lidem k dispozici jejich počet bodů v elektronické podobě. Bodový systém začal v Česku platit 1. července 2006. Maximum - 12 trestných bodů - nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování 70 000 řidičů, zhruba procento všech registrovaných šoférů. Loni přišlo o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu bodů téměř 40 000 řidičů. Alespoň jeden trestný bod pak mělo skoro půl milionu šoférů, což je asi sedm procent z celkového počtu registrovaných řidičů. |
