Od vzniku samostatné České republiky zahynulo na silnicích 2 310 motocyklistů. Dalších 15 856 bylo těžce zraněno a 52 708 utrpělo lehká zranění. Loni vzaly silniční nehody životy 64 motorkářům, což je o dva více než v roce 2016. Dalších 418 motorkářů utrpělo těžká zranění, 2 173 mělo následkem nehod lehká zranění. Řidiči jednostopých vozidel loni zavinili 58 procent nehod s jejich účastí. Nejtragičtějším byl pro české motorkáře rok 2007, kdy na silnicích zahynulo 134 lidí, tvrdí statistiky.
Více než polovina motorkářů, kteří loni zemřeli na českých silnicích, byla ve věku nad 35 let. „Je třeba zdůraznit, že smrtelné dopravní nehody již dávno nejsou doménou mladých motocyklistů. V roce 2017 přišlo za řídítky svého stroje o život 37 jezdců ve věku nad 35 let, tedy 58 % z celkového počtu 64 mrtvých motorkářů,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Nehody motorkářů1993 - 2017
2017
Nejtragičtější rok: 2007 (134 mrtvých) |
Motocyklisté se v roce 2017 stali účastníky 2 919 dopravních nehod, při kterých zahynulo 66 lidí. Sami pak zavinili 1 684 nehod, jejichž následkem zemřelo 40 lidí. Nejvíce obětí měli na svědomí jezdci sedlající stroje o objemu válců 460 - 850 cm3 (19), následují motorkáři na strojích o objemu 860 - 1 250 cm3 (12 mrtvých).
Nadále pak platí, že jsou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu. „Z údajů zveřejněných OECD vyplývá, že ve srovnání s cestujícími v autobusech je pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272krát vyšší. Oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 24krát více motocyklistů, 2,4krát více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci. To, že nehody jsou pro motocyklisty velmi nebezpečné, potvrzuje i zjištění, že loni byla v České republice pravděpodobnost úmrtí motorkáře při kolizi 4,6krát vyšší než při průměrné nehodě,“ upřesňuje Roman Budský.
Nejčastěji loni umírali motocyklisté na Ústecku, kde jich přišlo o život osm. Následují kraje Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský (po sedmi obětech) a Liberecko společně se Zlínskem (po šesti usmrcených). Na Liberecku to bylo nejvyšší číslo za posledních pět let, policisté i krajský úřad proto plánují pro nadcházející sezonu řadu preventivních opatření.
„V letošním roce plánujeme pět zdokonalovacích kurzů určených motocyklistům, které proběhnou na autodromu v Sosnové. Čtyři z nich budou určeny široké motorkářské veřejnosti, ten zbývající pak učitelům autoškol,“ upřesnil náměstek libereckého hejtmana pro rezort dopravy, investic a veřejných zakázek Marek Pieter. Tamní policie se pak chce zaměřit na důsledné používání přileb, důkladné kontroly technického stavu motorky, rychlost a dravý styl jízdy nebo požití alkoholu či omamných látek.
Naopak nejméně obětí z řad motorkářů bylo v Praze, na Královéhradecku, Pardubicku a Vysočině, shodně po dvou mrtvých.
Proč motocyklisté umírají
Pokud motorkář na svém stroji umře bez cizího zavinění, bývá to v naprosté většině případů kvůli tomu, že jel příliš rychle. Ani loňský rok nevybočil z pravidel - rychlost zabíjela ve 23 případech. „Celorepublikovou hlavní příčinou největšího počtu nehod řidičů motocyklů je nepřiměřená rychlost jízdy, nejvyšší míra závažnosti je pak evidována u nesprávného předjíždění,“ uvedl vedoucí odboru služby dopravní policie Jaroslav Řehák.
Příčiny nehod• nedání přednosti na křižovatce, kdy motocykl přijíždí po hlavní • nedání přednosti na křižovatce, kdy auto odbočující vlevo nedá přednost protijedoucímu motorkáři • přehlédnutí protijedoucího motocyklu při objíždění či předjíždění • přehlédnutí zezadu přijíždějícího motocyklisty při otáčení • nezaregistrování protijedoucího motocyklu při předjíždění či objíždění. |
S velkým odstupem může za smrt motorkáře také nesprávný způsob jízdy - 12 mrtvých, nesprávné předjíždění - 4 oběti a jeden život si vyžádalo také nedání přednosti v jízdě. „Automobilisté motorkářům naopak nejčastěji ublíží proto, že je nevidí nebo špatně odhadnou jejich rychlost či vzájemnou vzdálenost,“ říká Roman Budský.
Slavné to není ani ze zdravotními následky nehod - motorkáři jsou oproti jiným účastníkům silničního provozu příliš zranitelní. Jak uvádí evropské statistiky, celá třetina z těch, kteří jsou po nehodě do nemocnice převezeni k vyšetření, bývá hospitalizována. A zatímco průměrná délka hospitalizace zraněných při dopravních nehodách trvá necelých osm dnů, motocyklisté si poleží o dva dny déle.
„Zranění často bývají skutečně vážná. Nepřekvapí proto, že na jednoho usmrceného motocyklistu připadají další čtyři se závažným poškozením mozku, míchy či končetin,“ uvedl Roman Budský.
Pokud vztáhneme následky nehod na české motorkáře, utrpí podle Evropské komise motocyklisté nejčastěji zranění nohou (39 % nehod se zraněním či usmrcením), dále hlavy, obličeje či krku (18 procent), páteře (12 procent), břicha či pánve (11 procent) a hrudníku (9 procent). Vícečetná zranění utrpí každý desátý zraněný motorkář.
Počítat s chybami druhých
Motorkáři jsou na silnicích nejohroženějším druhem, jejich alfou i omegou by tedy měl být defenzivní styl jízdy, míní dopravní experti. Měli by pozorně sledovat ostatní účastníky provozu a počítat s rizikem pochybení nebo riskantního manévru. S tím souvisí i rychlost jízdy, která by měla být v provozu vždy taková, aby stačili v případě nebezpečí dostatečně zpomalit nebo dokonce zastavit. Brzdná dráha motocyklu je delší než u osobního auta.
„Na silnici musí jezdit tak, aby byli pro ostatní dostatečně viditelní. Jejich chování musí být pro ostatní dostatečně čitelné. Rozhodně by si měli být vědomi toho, že v určitých situacích je řidiči automobilů ve zpětném zrcátku snadno přehlédnou,“ zopakoval nejdůležitější zásady dopravní expert s tím, že dobré viditelnosti v silničním provozu pomohou jasné kombinézy nebo pestré oblečení a přilby. Za snížené viditelnosti motorkáře zviditelní i reflexní vesta nebo dobře umístěný a dostatečně rozměrný reflexní prvek.
Na výbavě na motorku není radno šetřit, vyplatí se kvalitní motorkářské oblečení, rukavice i boty. A také kvalitní a řádně upevněná přilba. Nebo alespoň nějaká. „Podle Světové zdravotnické organizace kvalitní a řádně připevněná přilba snižuje riziko vzniku smrtelného zranění cestujících na motocyklu o téměř 40 procent, v případě těžkého zranění dokonce o více než 70 procent. Přesto v loňském roce zemřeli čtyři jezdci jedoucí bez přilby, dalších 16 bylo zraněno těžce a 81 lehce,“ doplnil Budský.
Pamatujte na rezervy
Před začátkem sezony je dobré myslet i na své chyby a počítat s tím, že po zimním odpočinku bude ve stylu jízdy více nejistých okamžiků. „Motocyklisté musí být po několikaměsíční zimní jezdecké pauze velmi opatrní. Přece jen chvilku trvá, než se dostanou do odpovídající jezdecké kondice. Jezdí po studených vozovkách, místy stéká tající sníh a někde v hlubokém stínu může být silnice i namrzlá. Každý rok řidičům automobilů chvíli trvá, než si po zimě zvyknou na přítomnost motocyklů a začnou je reálně vnímat. Své si vybere i jarní únava,“ dodal za Tým silniční bezpečnosti Vladimír Mašek, dlouholetý instruktor zdokonalovacích kurzů pro motocyklisty.
