Volkswagen předloni v září přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových automobilů po celém světě instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Skandál se týká rovněž 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto. V Evropské unii musí Volkswagen v důsledku této kauzy svolat k úpravě kolem 8,5 milionu aut.
Mluvčí Volkswagenu uvedl, že automobilka bude po dva roky bezplatně odstraňovat případné závady související s touto úpravou. Dodal nicméně, že zatím žádné takové závady nejsou známy. Mluvčí navíc tento postup neoznačuje za záruku. „Není to žádná záruka, ale opatření, které buduje důvěru,“ prohlásil. To podle agentury DPA znamená, že v případě neochoty Volkswagenu problém odstranit bude muset zákazník u soudu prokázat, že závada souvisí s úpravou vozu kvůli aféře s emisemi.
Jourová však podle listu Die Welt hovoří o úspěchu a opatření označuje za de facto dodatečnou záruku na součástky, kterých se úprava dotkne. Upozorňuje, že tento krok sice stále není srovnatelný s přístupem Volkswagenu k zákazníkům ve Spojených státech, ale znamená posun směrem ke spravedlivému zacházení se zákazníky v EU.
Volkswagen již delší dobu odmítá výzvy, aby evropské zákazníky za skandál kolem emisí odškodnil podobným způsobem jako zákazníky ve Spojených státech. Šéf koncernu Matthias Müller loni uvedl, že odškodnění evropských zákazníků po vzoru dohody v USA by bylo vzhledem k rozdílným právním podmínkám nepřiměřené a navíc příliš nákladné.
Dohoda o řešení skandálu v USA, která se týká zhruba 482 000 naftových vozů, předpokládá, že většina majitelů těchto aut obdrží odškodné 5100 až 10 000 dolarů (zhruba 118 000 až 232 000 Kč). Majitelé se navíc mohou rozhodnout, zda budou požadovat opravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil.
Jourová se kvůli odškodnému pro evropské zákazníky opakovaně setkala s vedoucími pracovníky Volkswagenu. Eurokomisařka má ale pro vytvoření tlaku na automobilku omezený prostor, protože potřebnými pravomocemi disponují národní úřady.
Podle dubnové zprávy serveru Politico.eu si šéf Volkswagenu Müller na Jourovou neúspěšně stěžoval u předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. „Podle našeho názoru není v kompetenci komise prosazovat evropská spotřebitelská práva,“ napsal prý Müller ve své stížnosti.
