Kupátko GT 86 dokazuje, že značka aut pro masy umí i hřešit. Toyota má možná image značky filipínských taxikářů, německých důchodců a australských mamin, jenže ty peníze, které obyčejní uživatelé utratí za obyčejné přepravníky, může taky investovat do hračky. A Toyota si ji dopřává v podobě nejryzejšího vozu dneška. Další tak čistokrevné auto pro zábavu, které nechce být crossoverem, facebookovým kamarádem ani elektrickým zachráncem všehomíra, se dnes hledá jen těžko.
S faceliftem dostala GT86 (jméno odkazuje na slavná kupátka Toyoty minulosti) nové nárazníky, full-led světla, nový design sedmnáctipalcových 10paprskových ráfků kol, na víko kufru přetvarované křídlo a dolů upravený difuzor. Přepracovaná jsou i zrcátka a ozdobné panely s žebry na předních blatnících. Není to ale jen móda. Tomohoko Shishido, který je asistentem šéfinženýra, zdůrazňuje, že všechny úpravy provedli v zájmu vylepšení aerodynamiky.
Nejdůležitější jsou ale neviditelné úpravy uvnitř. Toyota GT86 dostala přesně to jemné doladění, které potřebovala už od začátku. Na pohled je to jen kosmetika, ale celé auto je výrazně přepracované. Vývojáři sledovali chování závodních speciálů odvozených z GT86, které si dobře vedou ve čtytřiadvacetihodinových závodech na Nürburgringu a taky závodí v rally, a pustili se do úprav. Zesílili skelet karoserie, hlavně v zadní části a v oblasti horního uchycení předních tlumičů a sloupků. Ladil se i podvozek, auto má nově kalibrované tlumiče (Showa a příplatkové Sachs), tlustší zadní stabilizátor, tužší pružiny vpředu a měkčí vzadu, to vše pro lepší balanc a hlavně citlivost ovládání.
Motor má stejné parametry jako dosud (147 kW, tedy 200 koní a 205 Nm), úprav se ale přeci jen dočkal, má zesílená žebra na bloku, zredukované tření a upravené palivové čerpadlo. Optimalizované je i sání (snížení odporu sání). Amerika, Austrálie a Japonsko dostanou ještě více vylepšený motor (jiné písty), který má o 7 koní a 7 Nm víc. Proč se nedostane do Evropy? Protože by nesplnil zdejší emisní normy.
I přes zesílení konstrukce a výbavu navíc je občerstvená GT86 stejně lehká jako ta předchozí. Třeba aby mohli přidat na volant tlačítka ovládání autorádia a palubního počítače - což jsou gramy navíc - kompletně ho přepracovali a zmenšili (průměr je menší o 3 mm, má 362 mm). Takže GT86 má vůbec nejmenší volant, který kdy sériová toyota měla; je taky o desetinu lehčí než v předchozí verzi, prý to napomáhá citlivosti řízení. Desítky gramů ušetřila i kapota vyrobená z hliníku nebo blatníky z tenčího ocelového plechu.
V interiéru se toho však změnilo víc. Designéři a ergonomové cizelovali prvky na dveřích, přepracování se dočkal středový panel. Výrazně se změnila kaplička přístrojů pod volantem, ve které teď kromě otáčkoměru hraje prim multifunkční palubní počítač. Kromě běžných provozních parametrů zobrazuje například teplotu oleje, napětí baterie, boční přetížení, křivku výkonu a točivého momentu a pro soutěživější typy jsou připravené stopky zaznamenávajících časy na kolo.
Na středovém tunelu najdete tlačítko „Track“, jehož stiskem velíte stabilizačnímu systému, aby byl benevolentnější a povolil větší vychýlení zádi z trajektorie. Byl by ale hřích si nezkusit stabilizaci úplně nevypnout. To žádná jiná toyota neumí. Na druhou stranu je „okruhový“ mód tak chytrý, že vám při rozumné jízdě překážet nebude.
Uvnitř pocítíte příjemný staromilský závan devadesátých let v té nejlepší podobě. Všechno je orientované na řidiče, ovladače jsou velké, mechanické s exaktním chodem, na dotykovou modernu tu není místo. Multimediální centrum uprostřed přístrojovky je vynucené dobou.
Učitelka rošťáren
Tak trochu neomalené chování k okreskovému rošťákovi patří, s novým modelovým rokem je ale souhra per a tlumičů a hlavně obou náprav (vpředu McPherson, vzadu dvojitý lichoběžník) exaktnější a řízení je přesnější a citlivější než dosud. Napomohlo tomu také zesílení karoserie
Neskutečně hravé a vyvážené auto těží maximum z příznivé koncepce motoru a celé architektury auta. Je to čistokrevná zadokolka a to, že má i po faceliftu stále přesně dvě stě koní, vůbec ničemu nevadí. Pravda, na suchu to zrovna na driftování není, i když samosvorný diferenciál Torsen má v základní výbavě, ale stačí, aby trochu nasněžilo nebo napršelo, a jízda bokem jí jde jako nic. Jak ryzí je její přímočarost, tak dobrá je učitelka. Sil má přesně tolik, kolik jich potřebuje, aby vás to nezabilo a stále pobavilo. Protože vám umí vysvětlit, že jezdit rovně s cihlou na plynu má k dokonalému ovládnutí auta a radosti z jízdy daleko.
K dokonalosti s ní můžete cizelovat čtení cesty a trasování čisté stopy, stejně jako pálit zadní gumy při dovádění v zákrutách. Do kufru se přesně vejde ještě pár náhradních zadních kol, až utavíte gumy při řádění na okruhu.
Toyota GT86 v číslech
|
Toyota schválně používá zcela běžný rozměr (205/55 R16 nebo 215/45 R17), takže přezutí nestojí majlant a majitelé pak laborují se značkami pneumatik podle toho, zda chtějí přilnavost nebo raději smyky.
Nejraději má GT86 asi táhlé dlouhé oblouky, tam se posadí na zadní a vykrouží je a pak se s nepopsatelnou samozřejmosti přehoupne do dalšího.
Sedíte tak nízko, jak jen to jde. Lopatky zaražené do opěradla a volant vám sám padne do ruky, je uchycený hezky svisle, tak to má ve sporťáku být. Jen by mohl jít o kousíček výš zvednout.
Delikátně přesné řízení je třeba zažít. GT86 vás ale sama navede k tomu, že k ovládání auta patří i řízení plynem, automobilovou „fyziku“ osvětlí dokonale i řidičskému potěru, vrcholy zatáček pak trefujete na milimetr přesně. Je to prostě nejkomunikativnější auto dneška. Zážitky umocňuje zvukový doprovod, kabinu vyplňují ruchy a hlasy od kol, motoru a výfuku přesně tak, aby posádku udržely nažhavenou, ale neobtěžovaly.
Subaří boxer osazený systémem přímého vstřikování od Toyoty má typický hrčivý hlas. Chce víc otáček, než na co jsou řidiči dnešních moderních aut nabádaní dusit motory do dvou tisíc otáček zvyklí. Plochý dvoulitrový čtyřválec chce aspoň o tisíc víc. Atmosferický motor má dokonale lineární odezvu na plyn. Jen při odstavení plynu trochu neochotně padá z otáček, na druhou stranu z toho můžete udělat výhodu a neztratit říz na výjezdu ze zatáčky.
Řazení manuální šestistupňové převodovky je chlapácky tuhé, rychlost tam musíte občas vrazit trochu přes odpor. Pedály jsou posazené akorát na meziplyny.
Image booster
Stejných úprav jako Toyota GT86 se dočkalo i její dvojče Subaru BRZ. Tyto dvě automobilky, které si jsou svým charakterem ze všech japonských značek asi nejvzdálenější, vytvořily dokonalé (a dokonale jednoúčelové a úzce zaměřené) auto. To už je pět let. Jenom sama Toyota jich prodala 170 tisíc, avšak v Evropě jen 17 tisíc, Subaru je na tom podobně. Dovádivá dvojčata totiž narazila na realitu dnešní doby: myšlenku na takové auto kvituje celý svět, jenže nakonec ho málokdo koupí. Pro dnešní většinové zákazníky je totiž dokonalý automobilový odvaz připojení na internet a vymámení lepšího auta z šéfa. Těch, kteří si takovou hračku reálně koupí, je čím dál míň... A proto japonské duo zaslouží být v automobilové síni slávy dneška.
