Prius je v podstatě synonymum pro hybridní auto. Ač to před osmnácti lety málokdo tipoval, stal se z něj prodejní i technologický hit, který ukázal směr, kam se budou auta ubírat. Dnes má hybridy v nabídce většina automobilek a třeba v USA by to byla pro výrobce ostuda, kdyby hybridy nenabízel.
V Evropě je situace trochu jiná, kvůli vyšším cenám zatím nejsou hybridy tak rozšířené. Ale to neznamená, že co není dnes, nebude zítra. Toyota patří stále mezi největší propagátory hybridů a i v Česku slaví solidní úspěchy s hybridními yarisy a především pak aurisy, které jsou cenově o poznání příznivější než Prius.
Prius byl vždycky netradičně tvarované auto, ten první byl vyloženě ošklivý, u druhé a třetí generace už můžeme mluvit o vlastním stylu, který je jakýmsi kompilátem liftbacku/kombi a MPV. Nutno vysvětlit, že design nebyl jen manýrou stylistů, ale požadavkem konstruktérů. Silueta auta je totiž hodně ovlivněna důrazem na co nejlepší aerodynamiku vozu, která výrazně promlouvá do spotřeby.
Vyložený krasavec Prius nikdy nebyl, ale třeba v bílé perleťové metalíze mu to docela slušelo. Jenže většinou je k vidění ve žlutém, nebo béžovém kabátku jako taxík. V evropských metropolích je to velmi častá záležitost. V českých končinách se poslední dobou objevuje v podobě ojetiny, která slouží jako mamataxi zeleným vdovám. Prius se totiž i přes technologickou komplikovanost může chlubit nečekaným benefitem: nekazí se a je v podstatě bezúdržbový!
Prius druhé a třetí generace je velmi prostorný a také úsporný. Co s jeho popularitou u taxikářských firem pak dělají v evropských zemích různé dotace a příspěvky, se můžeme jen dohadovat.
Designérský dadaismus
Čtvrtá generace Priusu vypadá hodně divoce. Designéři se zjevně inspirovali u vodíkového modelu Mirai, který se ukázal zkraje roku a na některých trzích se již v omezené míře prodává. Karoserie si ponechala základní tvary předchůdců, tedy opět je to přifouknutý liftback, ale tentokrát ostřeji řezaný s extrémním bočním klínem, který ústí v jakýsi zadní spoiler. Ten dělí zadní okno. Podobně řešenou záď má třeba Honda Civic nebo ji měla třídveřová verze předchozí generace Citroenu C4.
Zaujmou i detaily jako z boku prohnutá zadní světla, opět s ostře řezanými linkami. Ale zadní partie jsou v podstatě ještě konvenční, ta největší divočina je vepředu. Světla zasahují do poloviny kapoty a mají velmi neobvyklý tvar. To samé platí o předním nárazníku, který je v bocích prohnutý. Agresivní pohled doplňují vertikálně řešené mlhovky.
Zajímavých detailů je na autě hodně, rozhodně to není nudný vůz. Jestli je hezký, nebo naopak ošklivý, bude hodně individuální záležitost. Ale proč ne, nudné auto to rozhodně není. Navíc 3,5 milionu prodaných kusů předchozích generací ukazuje, že zákazníkům netradiční design rozhodně nevadí.
Co se technických detailů týče, nemůžeme zatím příliš sloužit. Toyota v podstatě nic neřekla, respektive zmínila jen pár detailů. Třeba to, že auto je lehčí, má vzadu dvojitou lichoběžníkovou nápravu a využívá novou globální platformu Toyota New Global Architecture (TNGA). Nový Prius je delší než předchůdce, a to o podstatných šest centimetrů (měří 4,55 metru). Je i širší a nižší a díky nižšímu těžišti by měl poskytnout lepší řidičské zážitky, než tomu bylo u předchůdců.
Co je pod kapotou, to si zatím výrobce nechává pro sebe. Tipujeme nový benzinový agregát 1,7 nebo 1,8 litru, kombinovaný s elektromotorem. Ale na detaily si budeme muset počkat. Novinka je podle výrobce o 10 procent úspornější, ale spotřebu opět neuvádí.
Stejně nezvyklý jako exteriér je i interiér. Je minimalistický, vše podstatné je okolo velkého multimediálního displeje a k řidiči natočený přístrojový štít je uprostřed. Středový tunel je ovladačů prostý, místo toho je na něm bezdrátová nabíječka na mobily. Ovladač převodovky je pod displejem na středovém panelu.
Dostupnost a cenu zatím výrobce nezveřejnil, ale pravděpodobně se cena nebude příliš odlišovat od končící generace Priusu. Ta začíná na částce 630 tisíc korun.
