V historii českého průmyslu sehráli zlomovou roli. Dnes osmaosmdesátiletý Carl Hahn jako šéf koncernu Volkswagen v roce 1990 rozhodl o vstupu do české automobilky. Ludvík Kalma, který zahynul při automobilové nehodě v roce 1996 a dnes by mu bylo 63 let, pak jako předseda představenstva Škody kormidloval přerod socialistické fabriky v podnik fungující v tržním hospodářství. Díky němu se spojilo to nejlepší z domácí tradice s německou koncernovou praxí.
Oba si za to vysloužili (Kalma posmrtně) medaili Za zásluhy (přehled vyznamenaných osobností zde). Výsledek práce obou manažerů je znám. Škoda je nejúspěšnějším příběhem české privatizace. Z aut, jež byla v 80. letech na Západě terčem vtipů, je dnes respektovaná globální značka. Celosvětový prodej škodovek se blíží milionu ročně.
Díky automobilce k nám přišly stovky nových dodavatelských firem a tradiční domácí výrobci autodílů prorazili do světa. Autoprůmysl táhne export a láká do Česka kapitál: jen Škoda investovala do svého růstu 250 miliard korun.
Měla štěstí, že se ji podařilo odstátnit včas. Krátké období mezi březnem 1991 a červnem 1992, kdy Pithartova vláda prodala zahraničním investorům na 60 velkých podniků, je nejlepší érou české privatizace. Navíc měla Škoda dobré výchozí podmínky: solidní technickou úroveň, kvalitní zaměstnance a produkt, který bylo možné relativně rychle dotáhnout tak, aby se stal evropsky konkurenceschopným.
Jak ovšem tvrdí Vratislav Kulhánek, bývalý šéf Škody (vystřídal v čele firmy Kalmu po jeho tragické smrti), spočívá hlavní kouzlo Škody v optimálním spojení toho nejlepšího z české i německé průmyslové tradice v dobře řízené korporaci.
Němci sice do Škody v roce 1991 poslali na 250 manažerů, ale zároveň respektovali české partnery. Klíčové pozice obsazovali vždy česko-německým tandemem. „Ve Škodě se díky tomu vytvořila zcela specifická kultura, která podnik posouvala dopředu,“ říká Kulhánek.
O lidi, kteří jí nasákli, je zájem třeba v Rusku: čeští manažeři vzešlí ze Škody se podíleli na záchraně automobilky GAZ oligarchy Olega Děripasky a teď působí ve vedení největší ruské automobilky AvtoVAZ, ovládané francouzsko-japonským koncernem Renault-Nissan.
