Testovací jízdy s novou fabií nás překvapily hlavně tím, že i nejslabší motorizace s litrovým tříválcem je v takovém autě použitelná. Popravdě jsme to čekali horší.
Základní verze fabie s litrovým tříválcem vyjde na 235 tisíc, dá se ale čekat, že tu si objedná minimum zákazníků, když za pětitisícový příplatek dostanete už provedení s klimatizací a dalšími prvky výbavy - více o cenách nové fabie čtěte zde.
Po škubnutí při startu se motor docela uklidní a do kabiny jeho vibrace prolézají minimálně. Odhlučnění jinak hlasitého společníka se povedlo a do zhruba čtyř tisíc otáček o sobě dává vědět minimálně.
Auto s touhle motorizací bude ideálním společníkem do města a na kratší vzdálenosti po okreskách. Do osmdesátikilometrové rychlosti má motor snahu reagovat na povely plynového pedálu celkem ochotně. Při stotřicetikilometrové rychlosti točí 55kilowattová verze 4 300 otáček. K mání je ještě slabší 44kilowattová, se stejným točivým momentem 95 Nm. Charakteristika obou motorů je v nízkých otáčkách stejná, výkonový rozdíl se projeví v horním spektru otáček ve vyšších rychlostech. Cenový rozdíl mezi těmito dvěma výkonovými variantami (kromě výkonu upraveného softwarovým zásahem v řídící jednotce se provedení liší také zpřevodováním) je nemalých 18 tisíc.
Otázkou bude, jak se litrový motor vyrovná s plným zatížením. Táhlé kopce a předjíždění kolem stovky mu dobře nedělají ani ve dvou. Když jste ale nekompromisní a držíte motor v horním spektru otáček, můžete si jízdu i užít. Podvozek je totiž mimořádně povedený, a pokud jste auto už rozdováděli, můžete se na něj spolehnout a zatáčky řezat o sto šest. Jen myslete na to, že motor vám s tím na výjezdu výkonově nepomůže. To neplatí o 1.2 TSI. Verze s 81 kw a manuální převodovkou je vyloženě zábavná. Jestli o koupi fabie uvažujete, vydejte se tímhle směrem. Automatická převodovka DSG motor zbytečně trápí a při ostřejší jízdě ho při řazení drží pořád pod krkem. Navíc koupi prodražuje. Zůstaňte tedy radši u manuálu.
Třetí generace fabie je pohodlná. Snížení výšky a rozšíření autu prospělo i v tomhle směru. Podvozek je naladěn komfortně a ani rozbité silnice nám nevyrazily zuby, jak tomu bylo třeba u prvních verzí rapidu. Auto se dokonce naklání a lehce pohupuje, vše ale bezpečně zvládne povedený podvozek.
Libůstkou je množství doplňků, které si můžete objednat. Technicky založený řidič ocení třeba spojení chytrého telefonu s elektronikou vozu. Ať už kabelem, nebo bezdrátově. Manželka pak může kontrolovat, jestli nedáváte často plný plyn, jestli přetížení v zatáčkách není zbytečně velké či netočíte motor jak u služebního auta. A to může klidně sedět vzadu. Mladí závodníci si jízdní data mohou nahrát a u piva pak udivovat kamarády, kolik G (přetížení) ta jejich fabie snesla cestou do práce.
Přední sedadla jsou o dost níž a řidič sedí blíž silnici. V porovnání s druhou generací je tohle řešení mnohem lepší. Cestující na zadních sedadlech mají díky velkému vybrání opěradel předních sedadel dostatek prostoru pro nohy a nemusí se nijak uskromňovat.
Aby se základní cena dostala tam, kde je, muselo se šetřit. V autě nehledejte měkčené plasty ani na horní hraně výplně předních dveří. Tam si ruku nepoložíte. Chybí třeba i automatický dojezd elektricky ovládaného okna u spolujezdce, což byl u starší fabie standard.
Na druhou stranu jsou to drobnosti, které sice uberou na komfortu, ale ne na bezpečnosti. S tou je díky vysokopevnostní oceli a množství elektronických pomocníků třetí generace fabie zase o kus dále.
