Když Novákovi přišli o felicii, oplakávali ji. Nebyla to nostalgie, ale kalkul: tak bezúdržbové auto na těch pět kilometrů každodenního dojíždění sotva seženou.
Když nejmladšímu ze čtveřice Nováků nedala dáma z vedlejší přednost a načechrala plechy předloni plnoleté felicie, bylo jasné, že už se další technické kontroly modrá škodovka nedožije.
Novákovým jí bylo líto hlavně proto, že je provoz nestál skoro nic. Plná nádrž vydržela měsíc, sem tam nějaký díl za pár korun (brzdové destičky za dvě stovky), nejlevnější olej z výprodeje ze supermarketu a když o tom manžel nevěděl, natankovala paní Nováková do nádrže lacinější biolíh E85. Jednoduchá technika a levná údržba dělá i z vyžilých felicií nepostradatelné služebníky.
Jsou to auta „poslední míle“, stávají u opuštěných benzinek, zapadlých nádraží a parkovištích fabrik, aby majitele dovezly posledních pár kilometrů domů, kam nic nejde nebo poslední spoj jede moc brzy.
Česká vesnice a pracující sovy takové auto potřebují, lepší by jim bylo spíš na obtíž. Čím méně výbavy, tím lépe. Co v autě není, nerozbije se.
Pan Novák už má vyhlídnutou nástupkyni, Škodu Fabii první generace. To rozhodně není špatná volba, ale už je třeba pečlivěji vybírat motor. Ideálem je benzinová 1,4, ale tu je zase skoro nemožné rozumně sehnat.
Máte nějaký jiný tip? Pište do diskuze pod článkem.
26. října 2014 |
