Na jihozápadě Čech dva úseky, zato ve středních Čechách pět a v malém Libereckém kraji tři. Při pohledu na rizikovou mapu silnic je zřejmé, že vyšší šanci šťastně dojet mají lidé v jižní části Česka. Mapa se pravidelně tvoří v programu hodnocení bezpečnosti silnic EuroRAP. Porovnává se počet nehod na silničním úseku o průměrné délce 20 km s hustotou provozu. Aktuální verzi právě zveřejnili experti z Ústředního automotoklubu a firmy AF-CityPlan.
INFOGRAFIKAMAPA SILNIC SMRTI - ZDE |
V Česku se zatím mapují rizika jen na dálnicích a silnicích I. třídy. Vysoký počet tragických a vážných nehod vzhledem k intenzitě provozu mají například silnice I/43 u Lanškrouna, I/46 na okraji Olomouckého kraje nebo I/14 z Trutnova k hranicím s Polskem.
Naopak třeba obávaná a zatracovaná dálnice D1 je hodnocena jako komunikace s nízkým a středně nízkým rizikem. Dálnice jsou však obecně relativně velmi bezpečné, protože jsou široké, přehledné a téměř na nich nehrozí čelní střety.
Rizikové okresky
"Hlavním problémem jsou křivolaké silnice s ostrými zatáčkami. Přibývá ale i počet překážek u silnic dostatečně nechráněných svodidly. K nástrahám pro řidiče patří i nově vysazované stromy nebo billboardy," popsal Jiří Landa z AF-CityPlan.
"Silnice by neměla řidiče překvapit. Naopak by měl být včas varován, že se bude něco měnit, a měl by mít čas se tomu včas přizpůsobit," vysvětluje Landa.
Dalšími vadami jsou například výškové vlny, pilíře mostů, křižovatky bez připojovacích a odbočovacích pruhů nebo špatně umístěné autobusové zastávky. Úpravy, které by zvýšily bezpečnost motoristů, by podle Landy vyšly na statisíce korun na kilometr.
Zatím se však podle Landy se zvyšováním bezpečnosti tuzemských komunikací příliš mnoho neděje. Je sice znát drobný úbytek nehod s nejtěžšími následky, ale to se děje spíše samovolně, než že by se v tuzemsku na nejnebezpečnější komunikace přidávaly další bezpečnostní prvky.
Hodnocení silnic je cennou informací pro správce pozemních komunikací. Podle Landy se však bezpečnost cest zvyšuje jen pomalu. Problém vidí experti i v častých změnách vlád. "Novým politikům pokaždé musíme spoustu věcí vysvětlovat," poznamenal Miroslav Fiřt z Ústředního automotoklubu.
Nejbezpečnější jsou dálnice
Bezpečnost silnice měří speciální systém. Po analýze konkrétní komunikace v terénu se v kanceláři přidají policejní statistiky nehodovosti.
Havárií se smrtelnými následky v Česku dlouhodobě ubývá. Za tři čtvrtletí letošního roku zemřelo na silnicích 436 lidí, což je vůbec nejnižší číslo od roku 1970.
Nejbezpečnějším typem silnic v Česku jsou dálnice, na které při započtení množství projíždějících vozidel připadá 4,5krát méně nehod než na silnice prvních tříd.
"Že dnes máme méně mrtvých, není zásluhou řidičů. Agresivity za volantem přibývá, ale v žigulíku bez airbagu měla nehoda fatálnější následky. Jezdíme v bezpečnějších autech," popsal dopravní znalec Aleš Vémola. Podle něj hrají roli i mobily, díky nimž se člověk u nehody okamžitě dovolá lékařské pomoci.
Chování řidičů je problémem i podle Landy. Některé silnice prvních tříd, jako je například trasa z Železného brodu na Tanvald nebo z Mělníka na Českou Lípu, svou členitostí lákají zejména motocyklisty k riskantní jízdě, což se podle dopravního odborníka odráží i v počtu závažných a smrtelných nehod motorkářů v těchto úsecích. Fatální následky nehod navíc podle něj zhoršují zastaralá svodidla, která by měla být vyměněna za jiný typ, mnohem přátelštější k řidičům havarovaných motocyklů.
