Chystané zařazení některých silnic první třídy mezi rychlostní silnice není podle společnosti možné.
Nejrizikovější jsou podle technického ředitele AF-CityPlan Jiřího Landy, například rychlostní silnice R6 a R7 v okolí Prahy. Z okolí komunikací by pro větší bezpečnost řidičů měly zmizet vzrostlé stromy či hluboké příkopy, které od silnic neoddělují svodidla, nebezpečná jsou i příliš ostrá odbočení.
Podle Landy stav komunikací v Česku kvalitou neumožňuje chystané zařazení některých silnic první třídy mezi rychlostní silnice a zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na nich z 90 kilometrů v hodině na 130 km/hod.
"Jestliže se dnes ministerstvo dopravy baví o tom, že bude rekategorizovat některé silnice, a tím opticky navýší délku dálniční sítě, nemělo by se to dělat z kanceláře, ale mělo by to být uděláno na základě důkladné bezpečnostní inspekce," uvedl Landa, který je zároveň auditorem bezpečnosti pozemních komunikací.
Na řadě úseků rychlostních silnic by se podle počtu a závažnosti dopravních nehod měla naopak povolená rychlost snížit, dodal. Více o plánu na překreslení mapy českých dálnic ČTĚTE ZDE
Mapa rizikovosti českých silnic pro rok 2011
Největšími bezpečnostními riziky na tuzemských rychlostních silnicích jsou podle AF-CityPlan například časté výškové vlny, které způsobují, že automobil jedoucí vysokou rychlostí správně nesedí na vozovce a někdy s ní krátkodobě i zcela ztrácí kontakt. Rizikem jsou mnohdy chybějící nebo nedostatečně dlouhá svodidla před pilíři nadjezdů a mostů nebo chybějící napojovací pruhy, kdy se na komunikaci s povolenou 130kilometrovou rychlostí najíždí přímo ze stopky.
Zvyšování bezpečnosti na silnicích by si podle Johna Dawsona, prezidenta programu EuroRap, který monitoruje kvalitu evropských silnic, zasloužilo větší pozornost. Česká vláda by se podle něj měla podobně jako vedení jiných zemí zavázat, že do roku 2020 sníží počet nejnebezpečnějších silničních úseků alespoň o desetinu.
