Saab 9-3X byl jedním z posledních pokusů značky, která i přes relativní mládí - auta začala vyrábět až po druhé světové válce - zanechala výraznou stopu ve světovém automobilismu, přilákat nové zákazníky. Jen málokteré automobilce se podařilo za tak krátkou dobu získat status ikony. Obdivovaných aut, která ale nakonec nikdo nekupoval. Soudržnější komunitu než tu saabistickou asi nenajdete, jenže taky stále menší a bez nových členů.
Nestane-li se zázrak – vedení Saabu se prý o něj i přes vyhlášený bankrot pokouší – bude to test pohrobka. Čtete tak asi poslední test saabu vůbec - kombíkové devěttrojky s pohonem všech kol.
Ze saabovské čtyřkolky bude jednou možná žádaná rarita. Přijela totiž do doby, ve které už trable Saabu propukly naplno. Moc jich "létat" světem nebude...
Trekkingová bota
Saaby mají mezi lidmi skvělou image. Hledejte někoho, kdo je vyloženě nemá rád, nezaujmou ho. Nenajdete. Stejně tak snad nepotkáte nikoho, kdo je nepozná na první pohled. Kombíková devěttrojka je přesně taková. Vypadá zajímavě, neotřele, líbit se vám nemusí, ale všimnete si jí.
Saab 9-3X představili na autosalonu v Ženevě v roce 2009, to bylo ještě před tím, než automobilku prodal koncern GM.
Designér Saabu Simon Padian popsal 9-3X při uvedení lapidárně: "Nabízíme trekkingovou botu, která splní všechno, co se od ní očekává a ještě přitom nabídne víc komfortu a stylu než klasická pohorka."
Outdoorové oblečení je dnes in, a tak ho musel dostat i saab. Bílému kombíku tehdy o tři a půl centimetru zvedli podvozek a přidali doplňky, které z typicky silničního auta měly udělat dobrodružnější povahu, která se nezalekne ani polňačky.
Devět trojka představená ve druhé generaci v roce 2002 tak měla s verzí X uzavřít svou kariéru, letos na podzim dokonce pronikla na veřejnost tajemná skica siluety nástupce. Předvánoční pondělí ale všechny plány změnilo...
Pro nadšené řidiče
Původně to je sportcombi, s "X" ve jméně ale spíš outdoorcombi. Na silnici to ale umí stále stejně dobře. Nenajdete v něm spoustu zbytečné výbavy, kterou vlastně ani nepotřebujete. Tohle auto je ze staré školy. Hýčká vás omezeně, zato nabídne parádní řidičské zážitky.
Skvělé silniční jízdní vlastnosti podpořené citlivým, přesným a komunikativním řízením obsluhovaným hydraulickým posilovačem doplnila i jistota pohonu všech kol, kterou žádá stále víc řidičů.
Saaby ohromují skvělou stabilitou za vysokých rychlostí na dálnici, obratností a ovladatelností. Pohon všech kol vám tak zpočátku přijde zbytečný, dokud neprojedete první zatáčku. A pod plynem. Cítíte, jak se auto opře o vnější kola a s dokonalou přesností a vervou švédského bojovníka vykrouží oblouk. Není to přehlídka lehkosti, je to demonstrace síly. Podvozek je jistý, ale zároveň měkce pohodlný.
Pohon všech kol obsluhuje nejmodernější varianta elektronicky řízené mezinápravové spojky Haldex čtvrté generace. Inteligentní elektronika ovládá lamelovou spojku a snaží se předvídat.
Saab 9-3X v číslech
|
Nečeká na prokluz předních kol, ale preventivně posílá točivý moment i na zadní kola, třeba při rozjezdech nebo na výjezdu ze zatáčky. I za normálních podmínek při jízdě v přímém směru putuje nějakých pět procent síly na zadní nápravu.
Za příplatek mohla devětrojka mít ještě navrch i elektronicky řízený samosvorný diferenciál eLSD.
Turbologie podle saabu
Hrozivé dvě hlavně výfuku naznačují, co se bude dít po nastartování. Pod kapotu správného saabu patří turbomotor. Ten v "iksové" devěttrojce má dva litry, ze kterých turbodmychadlo s mezichladičem stlačeného vzduchu vyrazí 220 koní. Mají hezký zvonivý hlas.
Je to lekce tradiční turbologie, vyhlazenost dnešních motorů osazených moderními systémy přímého vstřikování benzinu postrádá. Saabisté ale to špendlení do sedačky při forsáži, když se turbo roztočí, milují.
Celohliníkový přeplňovaný čtyřválec má dvě tváře. Když se při pojížďkách po městě povaluje u dvou a půl tisíc otáček, je krotký. Pod třemi tisíci v něm bouchnou saze a táhne jak lokomotiva k šesti tisícům. Nejlíp je se držet kolem čtyř tisíc.
Zátah lokomotivy ale něco stojí, konkrétně dvanácti až třináctilitrovou spotřebu. Klidní řidiči vystačí s devíti litry. Uspořit se dá tím, že budete tankovat bioetanol (E 85). Koktejl benzinu a lihu je mnohem levnější, v Česku ho nabízí jen pár benzinek. Připravte se ale na to, že biolihu vypije motor o něco víc než benzinu.
Řazení manuální šestistupňové převodovky je dost gumové a občas se tam rychlostem při podřazování moc zapadat nechtělo. Spojka zabírá hodně zostra, musíte si na ni zvykat. To samé platí o brzdách, na první zabrzdění vám přijde, že se saabu moc zpomalovat nechce.
Obývák saabisty
Klasicky tvarovaná přístrojovka s prehistorickým designem středového panelu má kouzlo pro saabisty, nostalgiky a všechny ty, kterým přijdou všechna moderní auta stejná. Devěttrojku si ani dnes s jiným autem nespletete zevnitř ani zvenčí.
Na druhou stranu by si auto za milion dvě stě tisíc mohlo odpustit zvuk centrálního zamykání podobný sypajícímu se železářství a nákupčí automobilky mohli objevit v katalozích dodavatelů třeba dotykové vytahování zadních oken (takhle musíte knoflík držet). Křaplavý zvuk páček pod volantem vás zas odnaučí používat směrovky - máte totiž strach, že se vám v ruce rozpadnou. Zklame vrzající interiér a šťouralové v něm navíc rozpoznají díly z laciných korejských chevroletů.
Nadchnou skvělá sedadla. Jsou pohodlná, výrazně tvarovaná a vypadají parádně. Kombík devět trojky není stěhovacím přeborníkem, řadí se spíš mezi stylové praktiky. Objemem kufru tedy nenadchne, základ je 470 litrů, maximum se sklopenými zadními opěradly 1 331. Má ale skvělou vychytávku v podobě sklopného opěradla sedadla spolujezdce, takže odveze až dvouapůlmetrové věci.
