Čtyřkolá "Sibiř" ani s původními volhami nic společného neměla. Šlo o lehce retušovaný sedan Chrysler Sebring předchozí generace. Licenci a výrobní zařízení zakoupila automobilka Gaz od amerického koncernu před čtyřmi lety.
Vše mělo stát 100 milionů dolarů (asi 1,9 miliardy Kč), ale podle bývalého šéfa továrny v Nižném Novgorodu Valerije Lukina se transakce nakonec prodražila na dvojnásobek.
První recenze nových vozů v tisku byly poměrně příznivé. Ale načasování příchodu na trh bylo naprosto špatné. Vůz se začal prodávat v létě 2008, těsně před začátkem krize, která zamíchala kartami na ruském trhu ve prospěch menších a mnohem lacinějších vozů a sám trh se zmenšil na polovinu.
Odbyt velkého sedanu tak od počátku vázl. Ačkoliv výrobní linka byla s to chrlit až 160 000 aut ročně, loni se jich prodalo jen 6 222 a za deset měsíců letošního roku 3 961.
V listopadu se už linky zastavily, protože nízká rentabilita či spíše ztrátovost nedovolovala vytápět haly. Poptávku po vozech ze zásob oživily až pořádné slevy od výrobce, které v součtu se "šrotovným" od vlády učinily cenu konečně zajímavou. V závěru roku moskevští dealeři najednou začali prodávat místo obvyklých 40 až stovku vozů měsíčně.
Po bitvě je každý generál, a tak si nyní experti notují v potupných hodnoceních, co všechno se udělalo pro to, aby se úspěch zaručeně nedostavil. Špatný prý byl nejen čas, ale i místo, kde si své díly nevyrábějí dodavatelé součástek, a i sám segment trhu.
Volha Siber na moskevském autosalonu v srpnu 2008
Kromě malých aut Rusové rádi kupují ještě terénní vozy, zatímco na velké sedany připadá sotva desetina trhu. Ale tito zákazníci dávají přednost vozům z dovozu, protože nedůvěřují kvalitě ruských aut. Nemluvě o prestiži, kvůli které si velké vozy kupují a za niž jsou ochotni si i připlatit.
Volga Siber se bez slev, které srazily cenu skoro o čtvrtinu, prodávala za půl milion rublů bez čtyř tisícovek (asi 300 000 Kč), zatímco přímí konkurenti stojí o 50 až 100 procent víc.
Nepomohla ani výzva premiéra Vladimira Putina k ruským činovníkům, aby podporovali domácí průmysl osobním příkladem. Amurský gubernátor sice vzápětí nařídil svým podřízením přesedlat z mercedesek a terénních toyot na volhy a lady, ale další odvážlivci se už nenašli. U samého Putina v garáži kromě veteránů Gaz Volha přibyla ještě nová terénní lada, i když prý s německým motorem.
Teoreticky lze sice výrobu volh ještě obnovit, ale závisí to na konkrétních objednávkách, které spíše už nelze čekat. Oficiálně má výrobce další záměry ohlásit po novoročních prázdninách. Neoficiálně je ale už známo, že Gaz, patřící do impéria miliardáře Olega Děripasky, se snaží domluvit s koncerny Volkswagen, Daimler a General Motors na montáži jejich vozů v halách, v nichž se donedávna vyráběla novodobá carevna.
