RECENZE: Angry Birds 2 nebrat. Je to klasické free 2 play svinstvo

Finské studio Rovio, které stojí za fenoménem Angry Birds, se potýká s problémy. Poslední hry si nevedly dobře, propouštělo se a klesly i zisky spojené s merchandisingem. Neblahý trend mají zastavit právě Angry Birds 2.

Návrat ke kořenům většině značek prospívá. Lze ho ovšem vnímat i jako hození záchranného kruhu, což je případ Angry Birds 2. Rovio nebojuje o život, snaží se zachránit výrazně se propadající zisky. Ostatně i volba „druhého dílu“ je čistě marketingová. Her, v nichž vystřelujeme z praku ptáky, se kterými se snažíme zasáhnout prasátka, vyšlo už samozřejmě mnohem víc.

První spuštění vás pravděpodobně nadchne, audiovizuální zpracování je totiž dokonalé. Úroveň se vystaví před vašima očima, všude se něco hýbe, prasátka i ptáci pomrkávají a reagují na dění na obrazovce. Super.

Angry Birds 2

Ptáky si vybíráme z dostupných náhodných karet, jejich pořadí není pevně dané. Úrovně se přitom dělí na více částí, důležité tak je vždy zničit co nejvíce objektů na obrazovce, ideálně všechny. Nabíjí se tím totiž speciální ukazatel, který na sto procentech zpřístupní kartu dalšího ptáka.

Jako celkem dobrý nápad mi přijde, že v případě neúspěchu se úroveň vystaví maličko jinak, byť se zachováním původního motivu. Neměl jsem tak pocit, že bych hrál stejnou úroveň. Náhodnost na druhou stranu degraduje prvek strategie.

Kamenem úrazu je opět obchodní model. Hráč má pět životů, které se doplňují jeden za půl hodiny, nebo zaplacením herní měny. Možnost koupit si neomezený počet životů neexistuje. Rovio tak přímo navázalo jádro hry (tedy mechanismus nazvaný Trial and error, v němž k úspěchu vede právě určité množství pokusů) na čekání a placení, což je obludné.

Hra vás vlastně trestá za to, že si úroveň restartujete a chcete zkusit třeba jinou taktiku, což jsem běžně dělal v minulých dílech. Nenechá vás ani hrát třeba hodinku v kuse.

Jistě, většina hráčů si občas přehraje reklamu, ale na nějaké kupování drahokamů, tedy herní měny, se jim vykašle. S tím tvůrci počítají: chtějí totiž ulovit velrybu, tedy někoho, kdo si kromě životů nakoupí i pomocné předměty, které mu pomohou snáze pokořit úroveň. Ve hře utratí třeba i stovky dolarů. A právě to vývojáře živí. Protože hra cílí mimo jiné i na děti, rodiče by si měli dát pozor na náhodné nákupy.

Nerozumím oslavným recenzím, které chválí Angry Birds 2 za vyvážený obchodní model. Nevidím ani jediný důvod, proč tento odpad hrát a na něco čekat. K mání je přeci tolik jiných her. Možná, že Angry Birds 2 pomohou Roviu zpět k velkým ziskům, za sebe však doufám, že ne. Čím méně takovýchto „her“, tím lépe.